Dívka v ledu - Robert Bryndza

V jezírku muzejní zahrady je pod ledem nalezeno tělo mladé ženy, jejíž skandální zmizení plní stránky novin. Andrea Douglasová-Brownová je dcerou bohatého lorda, váženého aristokrata a vlivného lobbisty. Vyšetřování se ujímá detektiv šéfinspektor Erika Fosterová, policistka, která speciálně kvůli případu přijíždí do Londýna z Manchesteru, kde se vzpamatovávala z traumatických událostí, které vedly ke smrti pěti policejních parťáků, z nichž jeden byl Eričin manžel Mark. Nyní je její motivace k nalezení spravedlnosti a dopadení vraha větší, než kdy dřív. Zvlášť, když se zdá, že jakmile vyjde najevo, že vraždy mohou mít spojitost s prostitutkami, nikoho, kromě Eriky už vyšetřování nevzrušuje tolik, jako když byl obětí bohatá a slavná dcera lorda Douglase-Browna.

Erika Fosterová při poslední akci ztratila manžela. Práce však pro ni má terapeutické účinky, tak se po hlavě vrhá do dalšího případu. Pravidla jí nic neříkají a jejich dodržování považuje pro detektivy za zbytečný luxus. Autority nerespektuje a je tak tvrdohlavá, jak jen ženy na vysokých postech umí být. Její nadřízený Marsh ji má moc rád, ale jejím agresivním přístupem je mu trnem v oku. Marsh totiž patří k těm policistům, kteří si myslí, že si aristokrati zaslouží speciální zacházení a v tom se s Erikou těžce neshodnou.

Dívka v ledu s ničím nemešká a hned od prvních řádek vrhá čtenáře přímo doprostřed dění. Hned na prvních stránkách jsme svědky Andreina zmizení a ze všech těch náznaků se můžeme hned zčerstva začít domýšlet, kam to všechno bude směřovat. Nedá se však říct, že by vše bylo ihned hladce vyřešeno. Detektivové se musí potýkat s nepříjemnou byrokracií, neefektivním řetězcem velení a tak není divu, že se rozhodnou vést vyšetřování tak nějak po svém. Erika je svéhlavá a svým odhodláním pro věc nakazí alespoň některé ze svých kolegů, kteří jsou jí oporou v jinak všeobecné nelibosti ze strany londýnských kolegů. 

Dívka v ledu stojí, co se čtivosti týče bok po boku s podobnými, aktuálně vycházejícími detektivkami a nezaostává ani v logice či jisté přitažlivé mlhavosti zápletky. Pokud však podobně jako já u detektivních sérií hledáte i něco navíc v osobní lince vyšetřovatelů a potřebujete se s detektivem tak nějak sžít, když mají přijít další díly a další případy, možná budete lehce rozpačití. Eričina osobní linka se vás hluboce dotkne, budete s ní soucítit a budete ji obdivovat, že dokáže ráno vstát z postele (když do ní náhodou jednou vleze a místo práce chvíli odpočívá). Její povaha mně osobně však blízká nebyla. Její paličatost totiž dle mého názoru hraničí s arogancí, což v její profesi může být nezřídkakdy cestou do pekel. Určitá zatvrzelost je samozřejmě žádoucí, nicméně lidsky bych se s touto ženou nejspíš potýkala podobně nesnadno, jako důstojný vrchní superintendant Marsh. 

Robert Bryndza má s Dívkou v ledu na poli thrillerů slušně našlápnuto, i když bude ještě potřeba pár věcí dopilovat, aby se dostal mezi ty opravdu špičkové. Kniha je fajn, dialogy působí reálně, popisy scén jsou skutečně sugestivní, ale chybí taková ta pravá jiskra, která je u nejlepších detektivek zažehnuta hned zkraje a nutí vás se ke knížce vracet v každé volné chvíli. Pod nesmírně fotogenickou obálkou se však skrývá slibný první díl série, která by do budoucna mohla být opravdu nadupaná a to i díky tomu, že si autor nebere servítky ve slovníku či dalších skutečnostech, které se v životě tak nějak stávají. Dívka v ledu je autorovou prvotinou v tomto žánru. Potenciál je v ní jasně patrný a já věřím, že se Bryndzovi povede vychytat všechny mušky a nejpozději ve druhém díle nám dokáže, že je autorem, se kterým je třeba počítat. 

70 % 

Za poskytnutí recenzního výtisku bych touto cestou ráda poděkovala nakladatelství Cosmopolis.

Svou Dívku v ledu si můžete zakoupit zde.