Kelsier se v Luthadelu setkává s Vin, sirotkem s ulice, u které objeví schopnosti náležející pouze Mistbornům, potomkům šlechticů. Vin a další Kelsierovi přátelé jsou nezbytnou součástí jeho plánu na svržení Finální říše.
Americký autor Brandon Sanderson není na knižním trhu žádným nováčkem. Série Mistborn vyšla už před deseti lety, ale je stále aktuální a zaslouží si pozornost, jaké se jí naštěstí v poslední době dostává. Sandersonovi se podařilo vytvořit fascinující svět, který má logiku, nápad a funguje tak, jak má. Čtení jeho knih mi připomnělo, proč tak miluju fantasy a já jsem moc ráda, že jsem po delší době měla na tento žánr náladu, protože nechat si ujít Mistborn by byla obrovská škoda.
Kelsier, jeden z nejschopnějších Mistbornů na světě je tak trochu zvláštní hrdina. Za dosažením svého cíle jde přes mrtvoly a to doslova. Zabíjení mu není cizí a jelikož je vážně frajer, vždy mu to tak nějak projde. Vin je oproti tomu typická Popelkovská postava, která ke štěstí přišla jako slepá k houslím. Vyrůstala se svým nevlastním bratrem, který ji sice osvobodil od matky, která se ji pokusila zabít, ale následně ji svou surovostí a přesvědčivostí naučil, že všichni jednou zradí a že nemůže věřit nikomu, než sama sobě. Jejím otcem je vysoký šlechtic, který o ní však nemá ani potuchy a díky tomu se může pyšnit netušenými schopnostmi, o kterých až do Kelsierova příchodu nemá ponětí, že jsou něčím výjimečné.
Potom, co Kelsier přijíždí do Luthadelu a setkává se s Vin, dostává příběh pořádné obrátky. Začne ji učit vše, co správný Mistborn musí vědět a umět a čtenáři se dočkají obrovské záplavy informací. Zpočátku toho může být na člověka trochu moc, ale jakmile se vám podaří vstřebat, který kov jak funguje a jaké schopnosti u Mistbornů vyvolává či jak se nazývají a čím se zabývají Mistingové, pak konečně doceníte genialitu a promyšlenost celého světa. V porovnání s vynikajícím popisem fungování magie se příběh ubírá maličko předvídatelným směrem. Rozhodně se vám nepovede do detailu odhadnout, co všechno se bude dít a troufám si říct, že po jednom přečtení si ani nezapamatujete úplně vše, co se stalo, ale zcela jistě tak nějak vytušíte, jak to všechno dopadne.
Fantasy čteme z mnoha důvodů a jedním z těch hlavních není ani tak cíl, ke kterému se ubíráme, ale cesta, kterou se k němu dostaneme.
V knize je samozřejmě mnoho momentů, kdy jen šokovaně zalapáte po dechu a uznáte, že to jste fakt nečekali. Je to tu samé spiknutí uvnitř spiknutí a plány uvnitř plánů, nicméně vyznění závěru jsem víceméně čekala.
S ubývajícími stránkami se budete do příběhu nořit čím dál hlouběji, až se dostanete do fáze, kdy už není cesty zpět a vy si Sandersonovo umění vyprávět dokonale zamilujete a nebudete chtít nic jiného, než číst, číst a číst jen jeho knihy. Množství akčních scén a jejich délka mě při čtení trochu rušila, neboť jsem si vše popisované nedovedla tak úplně představit a promítnout v hlavě, jak všechno to skákání, odrážení se od mincí, zachycování kotev, přitahování a odtlačování funguje. Mimo to jsem si však užila každou vteřinu a každé slovo.
Mistborn se hodí pro ostřílené milovníky fantasy i úplné začátečníky. Jde především o čtivý příběh vystavěný v zajímavém a dobře promyšleném světě a jelikož Sanderson myslí na všechno a zřejmě usoudil, že by to nebylo ono bez nějaké té milostné zápletky, i romantické dušičky si přijdou na své. Mistborn je solidním prvním dílem slibné série u které odhaduji, že budu ještě mnohokrát bez dechu otáčet stránku za stránkou (a to nejen u pokračování, ale i při opakovaném čtení, protože věřím, že jde o knihu tak komplexní, že se v ní najde spousta nových postřehů i při re-readingu). Vřele doporučuji naprosto všem!
90%
Koukám, že Mistborn ulovil další oběť :-D Momentálně jsem v půlce třetího dílu a úplně se děsím toho, že konec se neúprosně blíží :-D Útěchou mi budiž to, že to není jediné Sandersonovo dílo, ale stejně mi Kelsierova parta bude chybět :-) Allomancie mi přijde naprosto geniální a originální a líbí se mi, že má určitou logiku (i když je pravda, že zpočátku jsem byla ze všech těch mincí, skoků a kovů obecně pěkně zmatená). A taky si říkám, že jednou si to celé přečtu znovu, tahle série za to stojí :-)
OdpovědětVymazatTaky jsem si říkala, že jsme to asi četly zhruba ve stejnou dobu :)
VymazatJá jsem ani ne v půlce druhého (teď mi to čtení zase nějak zastagnovalo trochu), ale už jsem předem smutná, že to budu mít za sebou :) Ale fakt si myslím, že to nečtu naposledy :)
Je právě strašně geniální. Využití kovů se mi děsně líbí, ještě jako studentovi (a nadšenci do) chemie je to úplnej balzám na duši :)
Sandersonovi to psaní naštěstí jde docela od ruky a dalších děl je spousta :)
Jsem strasne rada, ze se ti knizka libila! Sanderson je muj uplne nejoblibenejsi spisovatel a na jeho knizky nedam dopustit:) Kazdopadne jsem zvedava, co budes rikat na dalsi dily, a jsem ted v strasnem pokuseni napsat ti v odpoved na recenzi spoiler.. Takze to koukej co nejdriv precist, at to muzeme prodiskutovat! :D
OdpovědětVymazatJá taky :) Koneckonců jsem ji nechala uležet dlouho a slibovala jsem si od ní hodně :)
VymazatTeď jsem tak ve třetině druhého dílu, tak žádný spoilery. Až ho dočtu, tak ti napíšu a schválně, jestli odhadnu, cos mi chtěal prozradit :D
Pááni, tvoje recenze mě úplně vtáhla, jak kdybych nakoukla do světa, který popisuješ :) Mistborn už mám v hledáčku nějakou dobu, jen na to nikdy nepřišla řada. Jsem ráda, že z toho jsi tak nadšená. A původní trilogie je venku, což je určitě dobře, když bude mít člověk chuť pokračovat a pokračovat :)
OdpovědětVymazatTak to mám radost :) Rozhodně bys měla udělat to co já a konečně ho postrčit dopředu, protože...páni!
VymazatPrávě! :) Jako čekání by bylo celkem utrpení :D
Já právě rovnou pokračuju :)