Nevím, jak to funguje u jiných čtenářů, ale já když čtu knížku, tak pro mě není úplně důležité, jak daná postava vypadá. Vlastně si knižní postavy asi nijak nepředstavuji a mám v hlavě jen takový pocit, který ve mě vyvolávají, nebo jak bych to měla říct. Prostě tak nějak vím, jestli je ten člověk charismatický, působí sympaticky nebo má takový ten zlý kukuč a nejradši bych ho něčím přetáhla, ale když bych se chtěla zaměřit na jednotlivosti, jako je barva nebo střih vlasů, či výška postavy, jako by se mi rozostřilo vidění a najednou nejsem schopna charakterizovat, jak v mých očích hrdina vypadá. V mnoha knihách jsou samozřejmě důležité charakteristiky zmíněny, ale pokud nejsou explicitně vyjádřeny, tak ke prostě ignoruju. 
A pak je tu to, o co mi v tomto článku jde především. Barva pleti.
Jako středoevropan si totiž zcela stereotypně vždy představuji bělocha a to i když jde o knihu například amerického autora, kde je dost pravděpodobná rasová diverzita. Pokud ale není v textu uvedeno nějaké významné vodítko, které by ukazovalo na osobu černé pleti (nebo na Asiata, když už jsme u toho), tak mě prostě nenapadne, že postavy nemusí být běloši (některá jména jsou třeba typicky spojována s černochy/Asiaty, případně další ukazatele, taky velmi stereotypní nutno říci - černí basketbalisti, z chudinských čtvrtí kteří neumí plavat a geniální čínští matematikové s předurčenou lékařskou budoucností - ano, bohužel takto pořád uvažujeme, nechci se někoho dotknout).
Každopádně jsem si tohoto svého nešvaru začala v poslední době hodně všímat a snažím se nebýt takový ignorant a více vnímat jemné nuance a náznaky.
Barva pleti samozřejmě není nic, na čem by mělo mnoho záležet. Není to znak, podle kterého bych nějak rozlišovala lidi. Nemělo by jít o něco, co určuje něčí život. Ve skutečnosti jde samozřejmě o osobnost, která se pod pokožkou libovolné barvy skrývá. Jen mi přijde, že v našich zeměpisných šířkách se tímto tématem vůbec nezabýváme a to je oproti zbytku světa celkem unikátní.
Rasová problematika je asi stejně aktuální, jako problematika sexuality. Je stejně diskutovaná a probíraná, i když jde v obou případech o zcela přirozené úkazy, které by neměly být nějak vyčleňovány. Přesto však jsou a už jen proto by se o nich mělo mluvit pořádně a beze studu, předsudků a s porozuměním. Knih o LGBTQIA je minimálně v poslední dekádě stovky, zatímco o rasové problematice se v beletristické literatuře v podstatě mlčí a přitom sahá mnohem dál do historie. Proč to?
Jak si představujete knižní hrdiny? Máte v hlavě přesný obrázek, který byste v případě dostatku talentu byli schopni převést na papír? Představujete si bez pobízení postavy jako lidi odlišné barvy pleti, než vaší vlastní? Jde pro vás o směrodatnou informaci, kterou vyčtete i mezi řádky, nebo vás nikdy nenapadlo o tom přemýšlet? Napadne vás nějaká knižní postava, kterou jste si bez ohledu na filmová zpracování knih představovali jako osobu jiné rasy, než vaší vlastní?
Já si hrdiny z knih "představuji" stejně jako ty. Jsou to pro mě jen pocity, ale když bych se zaměřila na konkrétní postavu, nedokázala bych ji popsat.
OdpovědětVymazatPři čtení tohoto článku jsem si poprvé uvědomila, že si téměř všechny představuji jako bělochy, a to i v případě, že je v knize napsáno, že má ten člověk tmavou pleť. Myslím, že to bude ale i tím, že celkově moc neberu na vědomí vzhled postav. Zajímají mě spíše jejich vlastnosti a chování, což potom může mít dopad na vývoj příběhu.
Každopádně moc zajímavý článek. :)
No vida, nejsem v tom sama. Vždycky mi přišlo, že mají všichni absolutně jasnou představu o tom, jak kdo z knížky vypadá a pak jsou třeba rozčarovaní z výběru herců ve filmu, nebo tak :D
VymazatJá právě taky, nejen ze stejného důvodu jako ty, ale jak už jsem uvedla, prostě jsem zvyklá se pohybovat ve víceméně monokulturním prostředí, takže to nějak neberu na vědomí, že by to mohlo být jinak. Ale snažím se to změnit a být otevřenější :)
Rádo se stalo. Mám ráda tyhle úvahy a hrozně si užívám tu následnou diskuzi :)
Tak tenhle článek se mi opravdu líbil :) je to pravdivé... já osobně často mám ty abstraktní představy hrdinů, ale zhruba stejně často se mi stává, že si představuji jejich přesný vzhled... v každé knížce jinak :) Nad barvou národností nebo barvou pleti jsem vlastně nikdy nepřemýšlela... ale je fakt, že pokud to není uvedeno jinak, představím si bělocha... zvláštní :) a děkuju, žes mě donutila se nad tím zamyslet
OdpovědětVymazatTak to mám velkou radost :) Dlouho jsem otálela se sepsáním, ale hrozně mi to leželo v hlavě :)
VymazatJá právě vůbec. U nikoho nemám přesnou představu, jak vypadá :)
Není zač :) Jsem ráda, že jsi přispěla do diskuze :) Názory čtenářů mě zajímají :)
Já si teda většinou taky postavy představuji tak nějak neurčitě, ale v momentě, kdy by po mě někdo chtěl přesný popis, tak jsem schopná tu představu zkonkrétnit. Většinou mě k tomu vede popis autora, ale zase se mi dost často stává, že si postavu představím nějak a pak zjistím, že ji autor vlastně vykresluje úplně jinak (asi čtu nepozorně nebo mi moje představa k vlastnostem prostě sedí víc :-D).
OdpovědětVymazatCo se týče rasové různorodosti, tak pokud autor zmíní, že se jedná o černocha/asiata/indiána/jakákoli jiná rasa, tak většinou nemám problém si postavu představit v dané barvě pleti, ono k tomu často i vede prostředí, kde se příběh odehrává či jména. Takže pokud je příběh z Evropy, tak si představím automaticky bělocha (pokud to autor neuvádí jinak nebo pokud nevím, že hrdina pochází odjinud) a když v Japonsku, automaticky vidím Japonce.
Ale zas když čtu fantasy, tak si automaticky představuju bělochy, to zas jo, ale myslím, že to je hlavně tím, že z téhle rasy pocházím a pohybuju se veskrze v bělošském prostředí, takže se dá těžko očekávat, že si budu představovat černocha. A navíc většina autorů, co čtu, jsou taktéž bílé rasy a myslím, že i oni nejčastěji přisoudí hlavním hrdinům bílou barvu pleti.
Ale nikdy mě nenapadlo nad tím přemýšlet :-) A teď si říkám, že to je malinko krátkozraké a vlastně i trochu omezené smýšlení (pak není divu, že se běloši cítí privilegovaně), takže díky za zajímavý námět na přemýšlení :-)
Já právě vůbec ne. A chápu, jak to myslíš s tím, že si ho představuješ jinak. Někdy je pro mě popis vzhledu trochu podružnou záležitostí :)
VymazatJasně, pokud je to dané, tak to je prostě bez problému a taky si to představím tak, jak to je :)
Přesně tak :) Vidím kolem sebe bělochy, tak je to pro mě "normální". Ale stejně mi to přišlo jako zajímavé téma k úvaze :)
Není zač, jsem ráda, že tě téma zaujalo :)
K tomu předposlednímu odstavci, já si nemyslím, že by se měl v literatuře víc řešit problém rasy, nebo třeba i těch sexuálních orientací. prostě by se to sakra mohlo přestat brát jako PROBLÉM, když to žádnej problém není. Pak se dostaneme tam, kam se dávno dostali na Tumblru, a budeme vyžadovat v každým díle reprezentaci x ras a y sexuálních orientací, aby se někdo necítil opomíjenej.
OdpovědětVymazatMyslím, že důvod, proč se tímhle v Česku nezabýváme, je docela jasnej. Prostě pokud nejsi v Praze (nebo možná ještě v Brně), nenarazíš tady skoro na jinou menšinu než na Romy a Vietnamce. S Romy víme, jak se to má, a nevím, nakolik by Vietnamci chtěli řešit rasový problémy, když druhá generace už obvykle umí plynně česky, protože tu od dětství chodí do školy, a ty děcka normálně studujou na vejšce, když chtěj, a nikdo je v ničem neomezuje. Pokud jde o černochy, na ty v menších městech narazíš jednou za uherskej rok, a většinou proto, že jsou tam na vysoký. Takže asi ani není moc s podivem, že v našem kontextu se ty rasový problémy prostě neřeší.
A obecně bych řekla, že při čtení má člověk prostě tendenci představovat si hrdiny na základě svojí zkušenosti. Zejména pokud se původ postavy nijak nespecifikuje. Je jasný, že když žiješ v převážně bělošským prostředí, prostě si představíš bělocha. Samozřejmě, že když máš indicie jako specificky znějící jméno, tak si tu představu přizpůsobíš. Do tý doby podle mě není nic špatnýho na tom, že si představíš bělocha...
Nechtěla jsem se nikoho dotknout, jen poukázat na to, že se sexualita z mýho pohledu trochu přehnaně řeší (zato některý další věci se dost opomíjejí, i když v našem kontextu moc důležitý nejsou dejme tomu), jenomže to, že to já nebo ty nebereme jako problém neznamená, že to není téma, které problém nevytváří u některých, jinak i docela racionálně smýšlejících lidí. Tuhle vlnu knížek o homosexuálech co se hledají beru tak trochu jako módní vlnu, protože mi přijde, že to tak teď je zvykem brát - každá holka chce za kamaráda gaye a nebo považují obecně jinou, než heterosexuální orientaci za hrozně zajímavou a u hodně lidí vidím v jejich chování v tomhle ohledu hrozné pózy. Pohybuji se v prostředí, kde je homosexuálů hodně, takže pro mě na tom nic zajímavého není. Je mi fuk, jestli někoho přitahuje chlap, ženská, obojí, nebo snad nikdo. To člověka z mýho pohledu nedefinuje. Možná můj článek vyzněl nakonec trochu jinak, než jsem zamýšlela. Netvrdím, že by se měli najednou do knih vrhnout všechna možná etnika a všichni spisovatelé by měli být absolutně korektní a důsledně psát, jaké je kdo rasy. Jen jsem se chtěla zamyslet nad tím, jak člověka ovlivňuje prostředí, ve kterém žije :)
VymazatJasný no. U nás to není jako v USA, kde ta rasová problematika je dnes a denně přítomná a třeba i povinná četba u nich je o takových věcech.
S tím posledním odstavcem bez jakéhokoli dodatku souhlasím.
Díky za názor. Cením si ho.
Moc hezké zamyšlení. Mám to asi hodně podobně, postavu ti nepopíšu na základě barvy a délky vlasů, barvy očí apod. (pokud to není z nějakého důvodu často opakované), spíš k nim mám nějaký vnitřní stav, líbí se mi, štvou mě, tenhle má prostě něco v sobě.
OdpovědětVymazatSvojí myšlenkou jsi mě trochu vrátila do studijních let a vybavil se mi pojem princip minimální odchylky, který je součástí teorie fikčních světů a říká, že si v knížce, jednoduše, všechno představuješ tak, jak je ti blízké, jak znáš, pokud není řečeno jinak. Takže my tam automaticky spatřujeme bělochy. Samozřejmě to neznamená, že jiná rasa tam ty bílé nevidí, tyhle teorie samozřejmě mají svoje mouchy, ale nepřijde mi to prostě tak zvláštní. Navíc si myslím, že když je tomu jinak, tak tě na to autor navede, přímo to řekne.
Ale je to asi jak kdy, nejsem si jistá, kdy je třeba v Aristotelovi a Dantovi řečeno, jaké jsou národnosti, ale tam jsem to na základě jmen hned brala.
Naopak třeba v Marťanovi jsem až do zkouknutí traileru Vincenta Kapoora měla za bělocha. I když si člověk řekne, že je to příjmení zvláštní, ale v Americe už se tyhle rozdíly trochu stírají. Tohle příjmení už dávno nemusí znamenat původ, může to být už z větší části běloch. Zároveň je v Americe tolik národností, ras atd., že nevím, proč jsem to tak automaticky brala.
No, už se v tom sama zamotávám, ale rozhodně zajímavé, třeba mi to nějaká knížka zase připomene (podobně jako po tvém článku, jestli si vybíráme podobné knížky, často vidím souvislosti :D ).
Děkuji :) Vidím, že to není vůbec ojedinělý jev s těmi nekonkrétními představami o postavách :)
VymazatAha, na to je dokonce teorie :) No prosím :)
Tam je hrozně zdůrazňováno, že jsou Mexičani, pokud vím, takže jsem si je tak představovala, prostě snědé, tmavovlasé, tmavooké :)
Kapoora jsem zase měla za Inda :D
Jojo, teď nebudeš myslet na nic jiného :D :D Není zač! :-P
Super článek! Tohle je přesně jedna z věcí, kterou děláš, ale neuvědomuješ si to, dokud to někdo nepojmenuje nahlas. A i já teď došla takovému prozření, protože si postavy automaticky představuji jako bělochy. Pokud je však zmíněno v popisu, že je to například černoch, tak mi nedělá problém si ho tak představovat. Už se mi ale stalo i to, že jsem v průběhu čtení na jeho rasu nějak pozapomněla, vrátila se opět k představě bělocha no a následně jsem byla v kině na filmovém zpracování pěkně překvapená :D
OdpovědětVymazatMám ráda, když autor postavy důkladně popíše a já se snažím všechny detaily si zapamatovat a danou postavu si tak představovat. Vše ostatní, co zmíněno není, mám však úplně stejně rozmazané, jako ty. Ještě jednou pochvala za skvělý článek :)
Děkuji pěkně :)
VymazatAsi máš pravdu :) Ale já věci pojmenovávám ráda. Někdy mám takovou přemýšlivou náladu a všechno analyzuju, až tím své okolí hrozně štvu :D
Jojo, pokud je to zmíněno, tak v pohodě. A pak to většinou nezapomenu :D
Díky, díky! :)
Mě tím teda rozhodně neštveš! :D Naopak je to vážně super, zamyslet se nad takovou věcí, kterou děláme tak samozřejmě, že si to ani neuvědomuje :) Těším se na další články
VymazatTak to jsem ráda ♥ Já taky! :D
Vymazat