12. 2. 2016

Proč se překladatelům nedostává tolik pozornosti, kolik by si zasloužili?

Na tuto myšlenku mě mimoděk přivedla jistá slečna jménem Vendula Vlkodlaková svým komentářem k jedné mojí recenzi a tímto bych jí za to ráda veřejně poděkovala. Určitě nejsem první, ani poslední, kdo se nad tímto tématem zamýšlí, ale přijde mi to zajímavé a myslím si, že k němu mám co říct, tak jsem se opět rozhodla popustit uzdu své fantazii a nechat rozběhnout prsty po klávesnici. A jak víte, když nastane taková situace, jsem většinou k nezastavení.

Překladatele neskutečně obdivuju. Mnozí by si řekli, že je to práce snů. Dostávat se zadarmo ke knihám, číst je, sesmolit překlad a ještě za to dostat zaplaceno. Paráda, že jo. Jenomže za překladem takové knihy stojí neskutečná hromada úsilí a určitě nestačí si danou knížku přečíst jednou, dvakrát. Překládání znamená hodiny, dny a týdny prosezené u počítače, slovníků a bůhvíčeho ještě, nad jednou a tou samou knihou, která by mně osobně po čase, ať by byla sebelepší, začala lézt krkem. Výsledkem je však uspokojivý výstup - něco fyzického, hmatatelného a kouzelného. Pak ale přichází ta ošemetná část. Jak těžce vydřenou práci přijmou čtenáři. Hodnocení zákazníků samozřejmě závisí na spoustě faktorů a jejich často ne právě zdrženlivá slova mohou zabolet. Překlad knihy je pro překladatele něco jako dítě, které si vypiplal a hýčkal i několik měsíců a na které se pak během pár dnů sesype vlna kritiky. A když je práce udělaná dobře, na překladatele si mnohdy čtenáři a recenzenti ani nevzdychnou. Na jméno překladatele se ve většině případů podívají pouze tehdy, je-li práce zmršená, odbytá a nepovedená. Překladatel má totiž tu nevýhodu, že se jeho jméno neobjeví na obálce. Opět jsme u toho, že jejich výtvoru nedostává tolik uznání, kolik by si v mnoha případech zasloužil. 

Zpátky k obdivu překladatelské práce. Sama umím slušně anglicky a ani s češtinou na tom nejsem nejhůř, ale v životě bych si netroufla přeložit knížku. Když si čtu v angličtině, v duchu prostě tak nějak vím, co text znamená. Při čtení prostě příběh vnímám v cizím jazyce, ale zformulovat českou, významově stejnou větu, včetně všech drobných nuancí, které mohou měnit celé vyznění, to chce umění. Překladatelé musí mít proto, úplně stejně jako spisovatelé, dar slova. Samotný nápad a provedení je pořád samozřejmě duševním vlastnictvím autora, ale překladatel může knize vdechnout úplně nový rozměr, nebo ji naopak úplně potopit. A v jistém smyslu má mnohem těžší práci, než spisovatel, neboť musí pracovat s tím, co mu bylo dáno a nemůže to jednoduše změnit tak, aby se mu to více hodilo a líbilo.

Největší nešvary dnešních překladů vidím v tom, že je vyvíjen velký nátlak na to, aby byly udělány rychle. Mnohdy za odbytou práci ani tak nemůže sám překladatel, neboť šibeniční lhůta, která je mu na jeho nelehkou práci dána, na nic lepšího prostě nestačí. Nicméně existuje několik věcí, které se dají ohlídat. 

Jazyk je živý systém. Neustále se vyvíjí a posunuje dál a není možné ustrnout na tom, co se člověk jednou naučil. Překladatelství je o neustálém studiu a zdokonalování se. Nesmí se sice zapomínat na archaismy a krásy spisovného jazyka, ale je potřeba si všímat i posunu významu určitých frází, dokázat se oprostit od slov, která už v moderních textech nemají své místo, naslouchat trendům, které v jazyce určují hlavně mladí lidé, všímat si slangu a vědět, že existuje něco jako idiomy a že tato obrazná pojmenování mají své protějšky i v jiných jazycích, že nutně nemusí být doslovným překladem těch originálních. Překladatelská práce je těžká i v tom, že dobrý překladatel se musí orientovat v překládaném textu, protože omyly, které díky neporozumění mohou nastat jsou často fatální. Pokud si překladatel není vědom odkazu na známý seriál, knihu, postavu, hudební skupinu, místo, počítačovou hru nebo cokoli jiného, je to prostě problém. Dokážu si představit, že taková situace nastane, když má starší člověk přeložit knihu pro puberťáky. Mnohdy už se prostě ani nemůže pohybovat ve stejném prostředí, jako cílová skupina knihy a tudíž dané reálie nezná. Otázkou pak zůstává, zda by takový člověk měl překládat knihy pro mladé. Jasně, je třeba ve svém oboru nejlepší, ale jak to vlastně můžeme vědět, když nikdy nedostal šanci někdo jiný? Neříkám, že by stárnoucí překladatelé měli patřit do starého železa. Jen je prostě třeba trochu přemýšlet o tom, co je ještě pro nejlepší výsledek únosné a co už ne.

Úplně kvetu, když čtu nějakou knížku a v českých větách vidím anglické konstrukce, nepochopené narážky, napůl přeložená jména či podivné fráze či slova, jež se očividně daly přeložit úplně jinak, jen to překladatele prostě nenapadlo. Jasně, ono se to snadno řekne. 
Někdy i nad blbou jednou větou, či když už jsme u toho, názvem knihy, překladatel přemýšlí celé týdny a nakonec vymyslí něco, co je dle jeho názoru naprosto geniální, ale čtenáři za tím zkrátka nevidí ten proces, kterým si prošel, aby mu překlad dával smysl. Vůbec se nezamýšlejí nad tím, že je to třeba vlastně jediné možné řešení. Nedokáží pochopit, že přeložit něco, co se ještě nikdo přeložit nepokusil a nevdechnul tomu ten český význam, je zatraceně komplikované. A  že překládat se zkrátka musí. Protože ne všichni vládnou angličtinou a zpřístupnit cizí prostředí českému čtenáři je důležité.
Neříkám, že bych dokázala jejich práci udělat lépe. Chraň bůh. Někdy je ale vážně smutné vidět, co se dostane do tisku. Je to jen pár věcí, kterých si zkrátka všímám a jediným řešením je asi upozornit nakladatelství na tyto drobné chybky, aby se s tím v dotisku třeba dalo něco udělat. 

Nápad a provedení knihy, to všechno oddře spisovatel. Ale to, jak kniha uspěje v zahraničí si na svá bedra částečně nakládá právě překladatel. Uznání se mu dostane zřídkakdy a jeho jméno si lidi přečtou jen pokud si v hlavě říkají - kdo proboha vytvořil tenhle paskvil. 

Ruku na srdce. Uměli byste vyjmenovat alespoň deset českých překladatelů? Spisovatelů přece znáte stovky. Já sama bez mučení přiznávám, že dám z hlavy dohromady tak maximálně pět. Ani u oblíbených knih a sérií nemám tušení, kdo je překládal. Znám jen překladatele Zeměplochy, Kantůrka - což je u mě největší frajer, spolu s Potterovským Medkem. Pak bych si vzpomněla na Hilského, nejznámějšího překladatele Shakespearea, Zuzanu Ľalíkovou, která se postarala o překlad Monumentu 14 a jistou Janu Jašovou, která stojí za mnoha knihami, které mám doma.

Toto téma by se dalo diskutovat do nekonečna. A já mám rozhodně v plánu pokračování článků podobného ražení. Ráda bych vyzpovídala samotné překladatele, abych se ujistila, jestli tady neblábolím úplně z cesty. Přece jen do této problematiky tak úplně nevidím, proto mě prosím nebičujte, jde pouze o mé názory a postřehy, navíc nejsem ani humanitně vzdělána a ráda se nechám opravit, pokud o zákoutích českého překladatelství víte více. Je to jen pár z věcí, které mi leží v hlavě a potřebovala jsem je tak nějak "hodit na papír" a zjistit, co si vlastně o tomto tématu myslíte vy. Za každou poznámku k tématu či konstruktivní kritiku budu moc ráda.
Share:

25 komentářů:

  1. Tak na druhý pokus:
    Skvělý článek, já už asi přes rok uvádím u svých recenzí na blogu i překladatele, protože mi přijde fér je zmínit, takže si jich snažím všímat, když otevřu nějakou knihu, ale je pravda, že ta jména znám spíše pasivně. Překladatel je vážně takový neviditelný prostředník, většina čtenářů vnímá jen ten samotný překlad jako výsledek jeho práce, ale jeho jméno asi málokoho zajímá. A je to i tak trochu nevděčná práce, protože dobrý překlad berou čtenáři jako samozřejmost, všimnou si většinou jen toho špatného. :D
    Přitom mnoho překladatelů si zaslouží za svou práci uznání, třeba zrovna minulý týden, když jsem dočetla Vidořád, tak jsem obdivovala překladatelku za to, jak si poradila s těmi neologismy, slangem, terminologií apod., co si autorka vymyslela, muselo být docela obtížné vymyslet český překlad, aby to znělo dobře, přirozeně a mělo to i ten původní smysl. Špatným překladem by šlo takovou knihu lehce zkazit, ale jí se to myslím hodně povedlo. Je to trochu paradox, že čtenář vlastně čte slova překladatele, ale hodnotí pak podle něj hlavně samotného autora, který ten překlad neovlivní a nezbývá mu než věřit tomu, že nakladatelství vybere schopného překladatele, který jeho dílo kvalitně zprostředkuje dalším čtenářům.
    Je však pravda, že si možná těchto věcí více všímám i proto, že sama teď studuji filologii a translatologii, takže k tomu mám asi blíže než jiní čtenáři (i když nevím, jestli se někdy opravdu dostanu k tomu, abych překládala, natož abych překládala beletrii, na to už člověk potřebuje vážně talent). K těm šibeničním termínům jsem ještě chtěla dodat, že poslední dobou mi hodně knih přijde šitých horkou jehlou, i co se týče korektur, už je skoro vzácnost číst nějakou novou knihu, kde by nebyly žádné překlepy apod. Nevím, jestli je to jen můj pocit, že na to v těch nakladatelstvích nemají dost času... (ale to už trochu odbočuji od tématu)
    Snad jsem si vzpomněla na vše, co jsem psala v prvním komentáři.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, že ses odhodlala komentář napsat znovu. Jsi moje hrdinka!! :)
      Jeee, tak to je super :) Je fakt, že bych něco takového u recenzí asi taky měla zavést :) Neuvádím vlastně nic mimo názvu a autora. Takže aspoň by tohle mohl být takový impuls jak zase recenze někam posunout :)
      Právě. Já být překladatelem, tak jsem fakt smutná a toužím po uznání :D Právě...všichni hledají jen to špatné a když je to fajn, všechnu smetanu slízne původní autor :D
      Já právě ještě Kostičas nečetla, ale dovedu si představit, že to musela být fuška, to přeložit :) A je fakt, že takhle z druhé strany jsem na to nekoukala...že vlastně autor ani nemůže ovlivnit překlad a ani ho moc nemůže posoudit, třeba američan češtinu... :D
      Jasně, že ty se na to teď zase koukáš o kousíček jinak, než my ostatní : )
      Jako překlepy mě taky neskutečně vytáčí, ale faktické chyby a do očí bijící blbosti mě dostanou do varu.
      Díky za komentář :)

      Vymazat
  2. Je fakt, že překladatele, kteří odvedou svou práci důkladně, obdivuju... Čtu docela často v angličtině, ale překládat bych to nechtěla ani za nic, stačilo mi párkrát na škole překládat několik stránek a pěkně jsem se u toho zapotila. Člověk tomu sice rozumí, ale když to má vyjádřit česky tak, aby to dávalo smysl a zároveň aby podstata sděleného zůstala zachována, už to taková sranda není :-)
    A jestli mi něco fakt vadí, tak jsou to přeložené idiomy do češtiny slovo od slova...
    Hm a co se týče českých překladatelů, tak tak jsem schopna si vzpomenout na Kantůrka (souhlasím s tebou, že to je fakt borec :-)), Medka (když jsem kdysi četla, jak došel k tomu, že z Dumbledore udělal Brumbál, tak teprve tehdy mi došlo, že překladatelství je fakt dřina a svým způsobem umění) a ještě Janu Rečkovou, ale zas je znám díky perfektním překladům :-) Noo, myslím, že odteď budu trochu překladatelům věnovat trochu více pozornosti...
    A rozhodně bych uvítala rozhovor s některým překladatelem, to je výborný nápad :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já šíleně!
      Já teď četla po delší době anglickou knížku a vlastně jsem si to hrozně užila :) Ale nepřeložila bych jí. To rozhodně ne :D
      Právě. Ono to fakt není úplně jednoduché a nikdy bych si nedovolila tvrdit opak. Anglicky člověk může umět sebe líp, ale pokud to nedokáže převést správně a ČTIVĚ do češtiny, tak je stejně v háji :D
      Právě... grrr
      To si musím někdy prostudovat, jak přišel na Brumbála! Jana Rečková mi nic neříká, ale doplním si znalosti :)
      Rozhodně si to ti lidé zaslouží! :)
      Pokusím se ho udělat, ale kdo ví, jak to dopadne :) Ale říkala jsem si, že by to čtenáře mohlo zajímat :)

      Vymazat
  3. Suprový článek! :) Skvělé odreagování se od všeho toho šprtání na přijímačky, které momentálně musím absolvovat, abych se právě na to překladatelství dostala :D Je to skoro děsivé, jak moc překlad dokáže knížku ovlivnit.. a neskutečně obdivuju třeba zmiňovaného Medka nebo Kantůrka, skutečné mistry ve svém oboru :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) To jsem ráda :) Odreagování je potřeba :)
      U přijímaček budu držet palce! :)
      Je to dost šílené a lidi si to třeba ani neuvědomují...
      Borci!

      Vymazat
  4. Super napsané, ale faktem je, že editoři, korektoři, překladatelé a podobně mají odvést bezchybnou práci a nebýt vidět, je to jejich (a do budoucna možná i náš) úděl a tak to je.. Ba naopak, to že to čtenáře nenapadne do doby než si přečte komentář překladatele nebo tak něco, to je největší pochvala... Jen by si lidi neměli stěžovat, že knihy jsou drahé a uvědomit si, že to celé je komplexní práce lidí, co té dobré knize dali srdce. Nejvíc obdivuju překladatele z menších jazyků, protože tím se nedá moc uživit a stejně to dělají a dělají to často lépe než ti z angličtiny a větších a ještě to dělají k další práci...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc! :)
      No jo, ale stejně si mslím, že je nemusíme úplně ignorovat, i když s tím v podstatě "počítají". To, že je to samozřejmost neznamená, že před nimi za jejich práci nemůžu smeknout :)
      Právě. Knihy sice stojí hodně peněz, ale člověk nesmí zapomínat, že to zdaleka není jen o ceně papíru a tisku :)
      Právě. Z angličtiny dnes už může překládat každý druhý, ale je fakt, že z ostatních jazyků třeba pak vzejdou kvalitnější překlady :)

      Vymazat
  5. Skvělý článek! :) Kantůrek je opravdu výborný, byla jsem i na jedné jeho přednášce v rámci setkávání po úmrtí Pratchetta a bylo ohromně zajímavé ho poslouchat. Do skupiny velikánů bych nepochybně zařadila taky Hilského - ten člověk je úžasný.

    Také v recenzích zmiňuji i překladatele. Nejen že je překlad ohromná práce, zároveň si myslím, že právě překlad je pro čtenáře jedním z určujících uakazatelů toho, zda se mu bude kniha líbit. Autor může vytvořit skvělý příběh, ale budou-li v češtině věy šroubované a těžko stravitelné, prostě to nemůže fungovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :)
      Ty jo, taky bych si přála ho slyšet naživo a říct mu, že je to borec :) A věřím, že to muselo být super. Však se s Pratchettem musel za ty roky pěkně sžít.
      Hilský je borec. To bez pochyby.
      Asi je to dobrý nápad. Nejspíš to taky nějak pomalu zavedu, protože oni si zkrátka zaslouží být zmíněni a za tím si stojím :) Přesně jak říkáš, mají velkou zásluhu na tom, jak je ve finále kniha přijata čtenáři :)

      Vymazat
  6. Hej, to já si vzpomněla na bratry Medkovy (to máme dva) a Hilského. :D Ale jo, pamatuji si jména některých překladatelů, i když je pravda, že jim nevěnuji tak velkou pozornost, jakou by asi zasloužili. Překladatelství musí být strašně nevděčná práce. Jednou jsem četla snad nějaký rozhovor či co, kde se překladatel smutně svěřoval, že často za další nesrovnalosti nemůže jeho překlad, ale následné korekce. Ono to překládání a uvádění knihy do tisku je fakt proces, kterému se věnuje dost lidí.
    Zajímavá úvaha. S tím názvem - teď jsem se setkala s knihou Dopisy na konec světa. V originále Love Letters to Dead. Jasně, překlad je úplně odlišný, ale zase na knihu sedí víc, protože ty dopisy, byť se v nich mluvilo o lásce, nebyly milostné. :)

    No nic, (s)měj se. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíš :) Já vím, že jsou dva :)
      Taky si říkám. Nevděčná a nedá se dělat bez toho, aby to člověka hodně bavilo a byl ochoten se pořád učit :) Ale zase je pak ten výstup fakt hmatatelný a tak :)
      Právě takovéhle věci bych se chtěla dozvědět, tak musím sestavit nějaké otázky a snažit se někoho vyzpovídat :)
      Díky :)
      Hezký příklad k tomu názvu :)
      Taky!

      Vymazat
  7. Na podobné téma jsme se shodou okolností bavili předevčírem, a to v tom smyslu, jak Dan Brown dokáže sepsat mega tlustou knížku, kterou člověk slupne během jednoho, max dvou dnů :-) A přečte ho i člověk, u něhož se dá seznam přelouskané literatury za rok spočítat na prstech jedné ruky.
    Co jsem ale chtěla říct, tak že je určitě škoda, když není překladatelovo jméno uvedeno na obale. A že třeba Michala Marková a David Petrů odvedli na Infernu nebo "Šifře" neuvěřitelnou práci, o tom snad není pochyb.

    A stejně jako ty, Melindo, i já když čtu něco v angličtině, tak tomu rozumím, ale hledat české ekvivalenty, abych dokázala přeložit byť jen odstavec textu v tom duchu, v jakém autor zamýšlel, aby to vyznělo... To bych si fakt netroufla :-)

    Pěkný den a díky za parádní článek k zamyšlení :-)

    Bebe

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíš :) však jsem říkala, že to asi není nijak objevné téma, ale potřebovala jsem se vypsat ze svých pocitů :)
      Pravda. Dan Brown je dost výjimečný chlapík a lidé, kteří se zabývali překladem jeho knih také :) Jsou přiznávám jedněmi z těch, které jsem vůbec nezaregistrovala :)
      Že? :) Je to obdivuhodná práce.
      Díky moc. Tobě taky :)

      Vymazat
  8. Moc krásný článek, neměla jsem teď vůbec čas, tak doháním resty, knižní o blogerské :) Máš pravdu, upřímně, dlouho jsem si překladatelů taky nevšímala, poprvé jsem si to začala uvědomovat tak v polovině Harryho Pottera, pan Medek se do toho pustil opravdu s noblesou a patří mu obrovské díky za to, jaký svět nám zprostředkoval! Občas se na překladatele kouknu, prohlížím si celou tiráž, ale není to něco, na základě čeho bych si vyhledávala knížky.
    Tu opravdovou dřinu, která za tím stojí a nakonec vlastně neviditelnou pozici překladatele u většiny čtenářů jsem si pořádně uvědomila u Kvítku karmínového a bílého. Viktor Janiš tuhle bichličku překládal neuvěřitelných 10 (!!!) let :) A jeho práci ocení jen pár lidí, většina si jména překladatele ani nevšimne a v tu dobu jsem začala přemýšlet nad tím, jaká je to hrozná škoda, je pravda, že překladatelé přijdou na přetřes až v okamžiku, kdy se něco nepovede, to je smutné.
    Je to ale rozhodně hodně zajímavé téma, proč je pozice překladatelů taková, jaká je. Jsou to prostředníci mezi námi a příběhem (autorem), jak to, že si je neceníme.
    Já si kromě bratrů Medkových vybavím právě Viktora Janiše, Hilského a tím asi taky končím :D Strašný, stydím se za sebe! :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji pěkně :) Taky jsem teď s časem na štíru, moje frekvence publikování a přiznejme si i samotného čtení a psaní značně poklesla. Holt nastaly povinnosti a další věci, které mají momentálně vyšší prioritu. Jsem ale ráda, že důsledně doháníš :) Však já se taky snažím :)
      Tomu chlápkovi budu vděčná až do smrti. Je to borec.
      Taky překladatele neberu jako směrodatnou informaci pro výběr knížky, protože zkrátka nikoho neznám. Ale chci si jich víc všímat.
      Neskutečný. Deset let s jednou knihou. To by mě kleplo :D Ale asi je to tak správně. Musel si na tom dát záležet.
      Taky to moc nechápu.
      Stydět se nemusíš, ale můžeš si právě začít víc všímat :)

      Vymazat
  9. Skvělá úvaha, tohle mám ráda :) Na jednu stranu souhlasím asi se vším, co jsi tady napsala, ale obecně se na tuhle problematiku dívám asi trochu jinak. Jak už bylo řečeno v komentářích, překladatelé nepřekládají proto, aby byli vidět. Kdyby se chtěli proslavit, psali by vlastní knížky. Takhle je to ale u valné většiny profesí a nemusí se vůbec týkat knih. Napadá mě, že ještě víc obdivuju překladatele v televizích, kteří v přímém přenosu rychlostí blesku překládají obsahově super složité věty politiků, všemožných odborníků atd. To mě taky přivádí na myšlenku, že to asi bude taky trochu o cviku. No všechna čest těmto kouzelníkům s jazykem. Bez mučení se přiznávám, že překladatelům nevěnuji pozornost a k dobrému překladu přistupuji jako k samozřejmosti. Stejně jako ve škole předpokládám, že mě ten a ten předmět bude učit odborník na slovo vzatý. Myslím, že člověk ani nemá kapacitu na to, aby věnoval pozornost každému aspektu knihy a poplácával po rameni lidi, kteří to mají na svědomí.
    Myslím, že člověk na práci překladatele prostě musí mít povahu - umět přijmout kritiku a poučit se z ní bez ohraného "A jak by jsi to přeložil ty, když seš tak chytrej?" No nijak - to je taky důvod proč nedělám překladatele :D
    Těším se na pokračování a vyzpovídání samotných překladatelů je geniální nápad!!! :) Už se moc těším.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Opět mě hrozně bavilo ji psát :)
      Já vím, že to nedělají proto, aby se proslavili, ale obecně každý člověk touží po uznání, ať už to nahlas přizná, nebo ne a přijde mi nefér, že jejich práce (stejně jako spousty dalších) si člověk všimne, až když je sní něco v nepořádku. Zkrátka si myslím, že i když o "slávu nestojí", rozhodně si zaslouží alespoň trochu pozornosti.
      Simultánní překladatelství je zase o level výš. To už vůbec nechápu :D
      Jasně. Cvik, jako ve všem no :)
      Taky ho beru jako samozřejmost, to je jasné, ale je fakt, že když je všechno ok, tak to dál neřeším. Když je něco špatně, tak si pomyslím, ježiši, co to bylo za packala...taky to tak prostě mám...
      No jasně no. Takhle se asi ale nedá brát nic - ve stylu - udělal bys to snad líp. Právo kritizovat má každý, když má pádný argument. Jiná věc je jen tak nadarmo kňourat a neumět říct, co se mi vlastně nelíbí.
      Díky. Snad na něj dojde! :)

      Vymazat
    2. Souhlasím, že tak nějak očekáváme kvalitní překlad, často zjišťujeme, že tomu tak není pouze při prohlédnutí původní anglické vazby atd., spíše si všímáme té jazykové stránky. Ale při čtení teď příspěvku Ivvci mi nevím proč cvaklo, že jsem jednou četla připomínky Viktora Janiše k původnímu překladu Kingovy knížky O psaní a nestačila se divit, jak se může překladatel seknout i ve faktických věcech a to my pak čteme. Uvědomila jsem si, že to není jen o jazykové schopnosti, ale i o určité znalosti světa a věcí v něm. Kdyby vás to zajímalo, hazím odkaz: http://www.iliteratura.cz/Clanek/12629/king-stephen-o-psani :)

      Vymazat
    3. Je fakt, že jsem asi nikdy neporovnávala překlad s originálem, snad s výjimkou Pottera a Řady nešťastných příhod, což jsou jediné knihy, které jsem četla v češtině i angličtině. Obojí je tedy mimořádně vydařené musím říct :)
      Aha, no vidíš to! Tak na to se asi kouknu. Díky za tip! :)

      Vymazat
    4. Děkuji za odkaz! :) Jdu si to přečíst.

      Vymazat
  10. Ta popkultura je dnes tak bohatá, že ani mladý člověk nemusí mít tušení o čem je řeč. Pak prostě člověk musí hledat, domýšlet se atd. A hlavně, když spolupracuješ s nějakou agenturou, která ti dodává materiál, ať už knižní nebo třeba seriálový, tak si nemůžeš vybírat. Prostě musíš přeložit, co dostaneš.
    Ale chyby jsou nepříjemné, obzvlášť když na vydání nějaké knihy čekáš dlouho, dáš za ní nemalý peníz a jsou tam nešikovné obraty. To je pak otázka, jestli je zdrojem překladatel nebo spisovatel.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda, ale přece jen, když to vím já, že je to špatně, tak jakto, že lidé, kteří by měli mít širší rozhled to nevidí? I když je otázka kolik toho zase oni vědí, co já neodhalím :)
      Jasně no, to je fakt, ale prostě nevím. Mám pocit, že by měli poznat, že je to nějaká narážka a tak...
      Právě...přeci to musí dávat číst nějakým korektorům, nebo tak, kteří si zase všimnou věcí, co překladateli unikli a nabídnout nějakou obměnu :)
      A překladatel spisovateli do hlavy taky nevidí, tak je to někdy těžké, nebo dokonce nepřeložitelné. To je pak průšvih. Ale opravdoví mistři si s tím zkrátka poradí.

      Vymazat
  11. Gratuluju ke zvídavému článku (a blogu), a kdyby vás téma pořád zajímalo, pohled pod pokličku literárního překladu by vám mohl nabídnout můj blog: http://blog.aktualne.cz/blogy/petr-stadler.php, tak se klidně začtěte!

    OdpovědětVymazat

Děkuji za tvůj příspěvek! Z každé zpětné vazby mám velkou radost a na veškeré komentáře odpovídám :)

Právě čtu

Právě čtu

Opozdilec
tagged: currently-reading

goodreads.com

Followers

Hledání

Instagram

Spolupracuji s

CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

O autorce

Moje fotka
Obyčejná šestadvacetiletá holka z Prahy, nadšená uživatelka instagramu, zbrklá, ale organizovaná, nekonečně zamilovaná do Odeonek. Hlavní čtenářské zaměření - krimi a thrillery. Poznámka k obsahu blogu: Použité obrázky obálek knih pocházejí ze serveru goodreads.com, cbdb.cz nebo databazeknih.cz a pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Úryvky z knih jsou v recenzích vždy označené kurzívou, jsou přímou citací knih a nevyhrazuji si na ně žádná práva. Ta podle zákona náleží autorům knih. Pokud byste mě rádi kontaktovali v jakékoli záležitosti, napište mi na e-mail: MelindaMyaddictions@gmail.com

Populární články

Čtenářský klub - kniha měsíce

Knihy měsíce

Pusťte se do společného čtení knihy měsíce a prodiskutujte ji s námi na fóru!


Kniha měsíce

Blogové narozeniny

Místo pro vaše připomínky

Název

E-mail *

Vzkaz *

Seznam knižních blogerů

Knižní blogeři