Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru - Benjamin Alire Sáenz

Je léto a Aristoteles je naštvaný na celý svět. Tráví čas bez kamarádů, chybí mu sebedůvěra a špetka nadšení pro cokoli. Jednoho dne mu úplně cizí kluk, o kterém se později dozví, že se jmenuje Dante nabídne, že ho naučí plavat. Dante je milovníkem umění a poezie a celkově se na svět dívá úplně jinýma očima než Aristoteles. Přesto, že jsou jako noc a den, najdou si k sobě cestu a rozhodnou se spolu strávit léto. Vzájemně si odhalují nejrůznější záhady nejen o vesmíru, ale i o sobě samotných.

Arimu je patnáct. Je jedním z nejneoblíbenějších kluků ve škole, věčně zamračený, rád se pere a nebaví se s nikým, mimo své mámy. Je nejmladší ze čtyř sourozenců, se svými o hodně staršími sestrami si nerozumí, jeho bratr je ve vězení a je u nich doma absolutně tabu. Patnáctiletý Dante rád plave, kreslí, čte poezii a zachraňuje ptáky. O světě přemýšlí trochu jinak, než kluci jeho věku, je neobyčejně citlivý a nade vše miluje své rodiče. Dva naprosto odlišní chlapci. Ale něco přece jen mají společného. Rádi by odhalili všechna tajemství vesmíru.

Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru je kniha, která vyvolává pozornost svým dlouhým názvem s filosofickým příslibem, nádhernou poetickou obálkou a náznakem tématu, které je v dnešní společnosti poměrně populární. A tento zájem je v tomto případě oprávněný.

Na první pohled není příběh dvou patnáctiletých nešťastných kluků ničím neobvyklým. Klasické problémy dospívání, nejistota, experimenty a nerozhodnost mezi touhou být konečně dospělí a vnitřním pocitem, že jsou stále ještě dětmi. 
Hned první netypickou věcí, která vás však při čtení udeří do očí, je postavení rodičů, v životě obou chlapců. Oni totiž, světe div se, rodiče mají, spojují je s nimi perfektní vztahy, nestydí se za ně, milují je a dokonce se od nich nechají líbat a opečovávat a to i před svědky. Já takový vztah považuji za samozřejmost, ale v YA literatuře a vůbec obecně v knihách se s tímto jevem moc často nesetkáváme. Většina postav někde rodiče asi má, ale ti jsou buď příliš zaneprázdnění, aby se o své ratolesti zajímali, nebo se něčím odlišují od standardu tak násilně, že to působí nerealisticky. Jako kdyby každý člověk na světě musel být zajímavý něčím "neobvyklým". 

Do jisté míry unikátní, letně prosluněný příběh odehrávající se od začátku jednoho, do konce druhého léta nabízí více, než jen obyčejné puberťácké problémy. Dočkáme se tady nejen slunečné pohody a několika přeháněk. Nahlédneme také do duše dospívajících chlapců, kteří vlastně nevědí co se svým životem a ještě stále se tak trochu hledají. Nastane i pár poněkud trapných momentů, několik okamžiků zklamání, bolesti, ale i hrdinství. Nejen díky klukům si začneme uvědomovat a vážit pout pravého přátelství a ujasníme si, že i když věci vždycky nevychází tak, jak bychom si představovali, nikdy není důvod vzdávat se svých snů a přání nadobro. 

Příběh je ucelenou sondou do nejhlubších vrstev lidského nitra. Nejde tam ani tak o napětí, či dokonce nějakou překvapivou gradaci a rozuzlení. Bystřejší čtenáři asi hned od začátku pochopí, kam všechno směřuje. V tomto případě to však vůbec není na škodu. Tuhle knížku čteme kvůli sympatickým hrdinům, kteří by snad ani nemohli být odlišnější, krásnému a jedinečnému autorově stylu a určitému poselství, které by mnohým mladým klukům a holkám mohlo přinést odvahu si přiznat to, kým opravdu jsou. I když vás možná jeden z chlapců začne příležitostně rozčilovat (který z nich to bude už záleží na vaší vlastní povaze a na tom, zda jste ten typ, který se rád babrá v pocitech a donekonečna je analyzuje, či jste spíš člověk, který všechno tak nějak dusí v sobě a musí se s někým cítit opravdu příjemně, aby odhalil část svého nitra), stejně na ně oba budete s láskou vzpomínat.

Ačkoli jména hlavních hrdinů a samotný název slibují filosofování na každém kroku, nemusíte se bát. Pokud vás úvahy o životě a nesmrtelnosti chrousta spíše nudí, tady beztak najdete něco trochu jiného a mnohem lepšího. Autentickou (i když někdy v trochu pochybných situacích) zpověď patnáctiletých kluků, kteří nikdy tak docela nezapadli, ať už kvůli příslušnosti k etnické menšině, své povaze či prostě z vlastního popudu. A taky to, že je někdy cesta mnohem důležitější, než cíl.

Osmdesátá léta, Amerika, léto v plném proudu, nové prožitky, dospívání, zklamání a popírání. I tak by se dala popsat tahle nádherně zpracovaná kniha o přátelství a tajemstvích. Ač je v jistém smyslu podobná stovkám jiných knih, přesto jí nechybí něco navíc. Něco, díky čemu v mých očích stoupla o pomyslnou příčku výše, než ostatní knihy téhož ražení. Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru vás zkrátka pohltí a donutí se zamyslet nad vlastními prožitky, pocity a rozhodnutími.

70%