James Patterson není na poli tohoto žánru žádným nováčkem. Na svém kontě má již desítky úspěšných detektivních sérií i samostatně stojících příběhů. Můžete tedy s jistotou očekávat vybroušený styl, promyšlenou zápletku, zajímavý námět, příjemné postavy a překvapivé rozuzlení.
Zvláštností knihy Pohlednice smrti je, že vyprávění sledujeme nejen z pohledu Jacoba a Dessie, detektiva a novinářky podílející se na vyšetřování, ale i páru sériových vrahů, které se naši hrdinové snaží dopadnout. Čtenář je tedy dá se říct o krok napřed před vyšetřovateli, nicméně to jen umocňuje bezmoc, kterou pociťuje,když vidí, že se pátrání řítí do slepé uličky, nebo naopak je zdárnému konci nesnesitelně blízko a přitom k uzoufání daleko.
Jacob je ve svém smutku a odhodlání sotva ideálním kandidátem na dopadení vrahů, ale on jako by měl dvě osobnosti. Truchlící otec, který ztratil dítě a objektivní, moudrý a bystrý detektiv, jehož posláním je učinit spravedlnosti za dost. Hranice mezi nimi je však tenká a proto je tu Dessie. Aby ho usměrňovala a držela nad vodou ve chvílích, kdy se propadá beznaději a také nemilosti švédské policie, která mu nedovede důvěřovat a nechce si od něj nechat pomoci i přesto, že nikdo o "Pohlednicových vrazích" neví víc, než člověk, který jim je v patách již šest měsíců a má dopodrobna nastudovaný nejen jejich modus operandi, ale i jejich osobnosti.
I přesto, že doslova vidíte zločincům do hlavy, sami nejspíš neodhalíte to, co se daří mezi řádky vidět Dessie. Budete tedy napjatí doslova jako kšandy, od začátku až do konce, budete fandit detektivům v jejich snažení, skřípat zuby, když se padouchům bude dařit unikat spravedlnosti, ovládat zhnusení při barvitém líčení míst činu a lapat po dechu při velkých odhaleních a zvratech.
Pohlednice smrti neurazí žádného dospělého milovníka detektivek. Na čtení si však raději vyhraďte dostatek volného času. Vinou krátkých kapitol se totiž od knihy celý den neodtrhnete, budete hltat jednu stránku za druhou, napjatě sledovat velice zdařile napsaný příběh, který šlape jako hodinky a za pár hodin se budete divit, že vám do konce zbývá pár stránek, protože budete mít pocit, že jste se ke čtení zrovna usadili. James Patterson je sázka na jistotu a na Pohlednice smrti je jeho talent více než patrný. Neváhejte a vydejte se na zábavnou a mrazivě vražednou pouť po Evropě.
Touto cestou bych ráda poděkovala internetovému knihkupectví knihcentrum.cz za poskytnutí recenzní e-knihy.
Výborná recenze :) Miluju detektivky a někdy se jim záměrně vyhýbám, protože vím, že se od nich nedokážu odtrhnout, zvlášť, když mají, jak popisuješ, krátké kapitoly a někdy se ty pohledy třeba co kapitolu střídají a člověk potřebuje vědět, co se děje na obou stranách v daný okamžik :D Jméno autora znám, ale ještě jsem od něho nic nečetla, tohle zní moc zajímavě :)
OdpovědětVymazatCo se týká střídání pohledů, tak já si to naposledy vyzkoušela u Temných koutů, kde je to sice střídání ještě přítomnosti a minulosti, ale také se vyšetřuje, nebo i u nového Kinga, Pan Mercedes, tam také vidíš do hlavy pachatele i detektiva a obklopovala mě stejná bezmoc, když jsem viděla, jak se to nikam nehýbe :)
Děkuju :)
VymazatJá poslední dobou jedu na detektivkové vlně, vyhledávám je víc, než kdy dřív, tak doufám, že se mi neomrzí :) Přesně tak. Pohledy se střídají a ty pořád potřebuješ vědět, jak se mezitím se situací vypořádává jiný vypravěč než ten, který byl zrovna na řadě a to je pak začarovaný kruh a musíš přečíst celou knížku najednou :D
Pro mě je to už třetí knížka od něj, na všechny tři tu najdeš recenzi :) (jde o knihy Záludné vlny a Dokonalá iluze, měly by být v abecedním seznamu)
Mně tenhle způsob vypravování z více perspektiv i časových rovin hrozně vyhovuje. Vybuduje se tím úplně jiná atmosféra :)
Super super super! Píšu si na seznam! :)
OdpovědětVymazatMoc pěkně napsaná recenze, mám hrozně ráda, když je příběh takhle členitý a vyprávěný hned z několika úhlů pohledu. Celé je to pak takové komplexní a neexistuje lepší pocit, než když do sebe pak na konci vše zapadne a čtenáři dojde, že řešení měl vlastně celou dobu přímo před sebou, ale vůbec ho neviděl :D No děkuji, mám teď pěknou chuť na detektivku!
Rozhodně si ji připiš :) Myslím, že se ti bude dost líbit :)
VymazatDěkuju :) Komplexnost se tomu rozhodně upřít nedá, perfektně vybudovaná atmosféra taky :) Tady možná to řešení není úplně před nosem, ale i tak si ke konci řekneš jen...wow. I když díky sledovaní myšlenek vrahů více měně víš, jak to bylo, přece jen tam určitá překvapení jsou :)
Neděkuj a do nějaké se pusť! :)