Na hraně věčnosti - J. A. Redmerski

Camryn a Andrew se seznámili na cestě, když se snažili vypořádat s osobními problémy. Padli si do oka. Více než to. Jsou pro sebe jako stvoření a po tom, co spolu i odděleně prožili nyní konečně mají spokojený život. Jenže osud je mrcha a hodí jim do cesty další překážku. Dokáží se s ní vypořádat? Dokáže láska překonat všechnu bolest? Může jejich společná vášeň k cestování obnovit rozdupané střípky jejich duší? 

Už k prvnímu dílu jsem byla dosti skeptická. Camryn ani Andrew mi příliš nesedli a z jejich jednání často zůstával rozum stát. Autorce se však nedá upřít, že i pěkně blbý příběh dokázala napsat opravdu poutavě a dokonce se jí to povedlo dvakrát za sebou. Po neuspokojivém zážitku s předchozí čtenou knihou jsem potřebovala něco, do čeho se snadno začtu a nebude mi trvat celé věky se knížkou prokousat. Na hraně věčnosti se zdálo jako skvělá volba. Postavy jsem už znala z předcházejícího dílu, nečekalo mě tedy žádné sžívání se s jejich zvláštnostmi a vlastnostmi. Čtivosti od prvního dílu rozhodně neubylo, ale to je jedna z mála pozitivních věcí, co se o této knize dá říct. 
Z Andrewa jsem měla občas fakt šíleně divný pocit. Jeho jasnovidecké schopnosti vyčíst každé pohnutí Camryniny mysli jen z lesku v jejích očích jsem považovala jen za hloupý vtip. Tohle neumí nikdo. Prostě nikdo. A asi budu do smrti alergická na větu "její tvář/výraz/oči se proteplila/proteplil/proteplily. Panebože. Co to jako vůbec znamená? Uf...Navíc mi připadal jako matka kvočna, která svoje kuřátka nepustí z dohledu a když jsou víc jak pět centimetrů od ní, tak je celá vynervovaná, skřížená s babičkou, která se bojí, že kdykoli vyjdete ven, tak si zlomíte nohu, nebo se nachladíte. Andrewe, prober se. Camryn bez tebe přežila dvacet let. Jeho ochranitelské pudy mě prostě hrozně vytáčely. 
Další děsivou věcí byl jejich apetit. Byli jak králíci! Jakto, že není tahle knížka řazena do úplně jiné sekce? Bez sexuálních scén na každé třetí stránce bych se úplně klidně obešla. Všichni to máme rádi, ale tohle bylo fakt směšné. Opět.
Přes všechnu kritiku a to, že jsem prakticky nesnášela mistra dokonalého partnera Andrewa a madam submisivní paličatou proteplující se Camryn, druhý díl jsem zvládla jedna dvě a ani mi nevybouchla hlava. 
Pokud se vám aspoň trochu líbil první díl, oblíbili jste si dynamické duo více než já, nebo se vám knížka aspoň dobře četla, je tu jistá šance, že se vám bude líbit i tahle. Autorka umí psát, jen mi přijde, že často dost přehání a některé scény prská do knihy naprosto zbytečně, jen aby byla víc šokující, kontroverzní, zajímavá, nebo co já vím. Je to tak trochu slátanina, ale většinové populaci cílové skupiny se nejspíš líbit bude. 
Hodnocení hodně stavím na to, jak se mi knížka četla, a oproti předchozí knize jsem ji slupla jedna dvě, než na tom, že se mi nelíbil námět. Dost těžko si můžu stěžovat na to, že byly postavy moc mladé, když jde o new adult literaturu, nebo že se hrozně moc milovaly, když jde o jasnou romanťárnu, že.