Jen jeden den - Gayle Forman

Cože....cože??? Proč?! Takovéhle konce by spisovatelé měli mít zákonem zakázané!
3,5 hvězdičky (musela jsem zvednout svoje hodnocení o půl hvězdičky kvůli posledním asi 60 stránkám, kdy se to konečně rozjelo)
Allyson je po všech stránkách slušná holka. Je jí 19 a v podstatě celý život jí řídí její rodiče, resp. její ochranitelská matka. To oni ji taky poslali na prázdninovou cestu po Evropě, spolu s její nejlepší kamarádkou Melánií. Většina mladých ze zájezdu se spřátelí a neváhají po večerech navštěvovat množství hospod, aby tu Evroskou kulturu poznali pěkně do hloubky, ale Allyson ne. Ta raději dřepí na pokoji. Když se jejich cesta blíží k Paříži, tak nastanou komplikace. Francouzi moc rádi a často stávkují a kvůli jedné ze stávek se Allyson do vysněné Paříže nepodívá. Poslední zemí, kam mají jet je Anglie. Jedním z nejznámějších lákadel Stradfordu nad Avonou je Shakespeare. Allysonin zájezd má naplánovaného Hamleta. Anglie jako by Allyson proměnila. Rozhodne se opustit skupinu a vydat se vstříc improvizovanému Shakespearovskému představení pod širým nebem, na které je pozve neznámý Anglán. Při představení ji zaujme jistý herec, o kterém se později dozví, že se jmenuje Willem. Sympatie jsou zřejmě vzájemné, protože Willem jí při úkloně hodí minci.
Řízením osudu se Allyson setká s Willemem znovu ve vlaku do Londýna. Stydlivá, nikdy neporušující pravidla a opatrná Allyson se z ničehonic nechá pozvat úplně neznámým amatérským hercem do Paříže, kam se vždycky chtěla podívat. Jen na jeden den. Jen na jeden den se stane někým jiným. Promění se v Lulu. Allyson zažije možná nejlepší a nejhektičtější jeden den svého života. A taky nejkrásnější noc. Jenomže jaké je její zklamání, když se ráno probudí a její Willem je pryč. Allyson zklamaně opouští Paříž a vrací se ke svému organizovanému životu. Nastoupí na vysokou, kde dál pracuje na snu, o kterém si dlouho myslela, že je její vlastní, studovat medicínu. Zpočátku si nepřipouští o Willemovi přemýšlet. Ale mnoho faktorů ji k myšlenkám na ten jediný den pořád přivádí. A tak se Allyson, která nikdy nepracovala rozhodne si na vlastní pěst vydělat za dva měsíce skoro 3000 dolarů, aby se mohla vrátit do Paříže pro odpovědi, co se tu noc stalo. 
Knížka mi zpočátku moc neseděla. Čekala jsem od toho něco víc. Ale postupem času se mi příběh nějakým způsobem dostal pod kůži a posledních sto stránek už jsem přímo hltala. Zajímavé je, že když se objeví nějaká divná postava, v našem případě velice excentrický černoch Dee, postavy jako Allyson po nich hned chňapnou a stanou se kamarády. Dee je moc fajn. Melánie je oproti tomu dost mizerná kamarádka. Ale to Allyson nejspíš taky, co si budeme povídat. Allyson prochází docela výrazným vývojem, což je dobře, protože Allyson z počátku byla dost nudná. Ale po 19 letech života pod neustálou kontrolou své bláznivě ochranitelské židovské matky (s tímto modelem se také nesetkáváme poprvé) se ani nedivím, že je Allyson taková jaká je. Závěr pro mě nebyl šokující v tom smyslu, že bych ho nečekala. Věděla jsem, že bude mít nějaké nervydrásající zakončení. Ale to neznamená, že to není pěkná podpásovka. Další díl si tedy určitě přečtu. Just one year je vyprávění u pohledu Willema a já doufám, že mi objasní pár věcí! 
Když nebudete mít od knihy tak obrovská očekávání, díky zahraničním booktuberům, jako já, tak vás nejspíš zahřeje na duši. Je to moc milé letní čtení a nebojte se. Rozjede se to. Nenechte se odradit některými nudnějšími pasážemi. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a mohu ji s čistým svědomím doporučit.