Ztracená naděje - Coleen Hoover

Je hrozně zvláštní číst stejný příběh podruhé, ač z pohledu někoho jiného. Je to jiné, ale méně než jsem čekala. Vlastně se to liší jen několika málo kapitolami na úplném začátku a na úplném konci. To mezi tím popisuje události skoro stejně, možná o něco stručněji, než když vypravěčem byla Sky. Samozřejmě se Holder občas zaměřuje na jiné detaily a sem tam nějakého obohacení se dočkáme. Věci o kterých Sky nevěděla.

Holder ztratil svou sestru, dvojče, Les. Nemohl poslouchat, jak o ní ve škole mluví a tak zmlátil jednoho kluka, kterého zaslechl, když Les pomlouval. Holder má potíže se sebeovládáním a má trápení. Celý život se obviňuje z toho, co se stalo když mu bylo 6. Že nechal zmizet ze svého života dívku, kterou miloval jako svou sestru. 

Tohle prostě nechápu. Já osobně si tedy z věku, kdy mi bylo 5 let nepamatuji asi vůbec nic. Natož abych z toho měla rozum. Jasně, tohle byl mimořádně traumatický zážitek, ale stejně mi to připadá dost přitažené za vlasy. U Sky ztrátu paměti poměrně chápu. Lidé prostě traumatické zážitky automaticky v paměti potlačí.
Časem už mi přišlo skutečně ujeté, jak je Holder Sky posedlý. Jak si ji idealizuje a jak se nemůže nabažit jejích rtů. Panebože. A jak se mohl tak ovládat, jestliže po ní toužil tak jak popisuje? :D Chvílemi už to bylo lehce únavné. Ale s tím prvním polibkem stejně hrozně podváděl :D Líbat všude jen ne na rty. To je přeci naprosto ujetá výmluva :D Pch... :D
Taky mě už občas zaráželo Holderovo sebetrýznění. Jak měl pořád pocit, že vše špatné co se kolem něj děje nějak souvisí s ním. Že za všechno může, že za všechno nese odpovědnost a musí za to pykat. Že musí všechny zachraňovat.

Colleen psát nepochybně umí. Zpočátku mi vyprávění z pohledu Holdera napsané ženou připadalo maličko rozpačité, ale pak se to rozjelo. Znova jsem si nejvíc užila scénu v kuchyni, kdy se Sky s Holderem baví pouze v otázkách. Myslím, že ta scéna dokonale popisuje úžasnost tohoto páru. 
""Dáš si něco k pití?"
"Ty mi nabízíš pití v mým domě?"
Přešel jsem k lednici a prozkoumal poličky, ale možnosti byly omezené. "Chceš mlíko, co chutná jak moč, nebo limonádu?"
"My máme dokonce limonádu?"
Zamžoural jsem do lednice. "To budeme pořád mluvit jenom v tázacích větách?" 
"Myslíš?"
Jak dlouho nám to může vydržet?" Vzal jsem z lednice poslední plechovku. "Dáš si led?" 
"Ty máš led?" 
"Měl bych mít led?"
"Máš rád led?"
Je pohotová. Udělalo to na mě dojem"

Coleen přidává také nový prvek a tím jsou dopisy od Holdera Les a pak ještě jeden navíc, který je obzvlášť smutný. Dopisy děj příjemně oživily a užívala jsem si je asi nejvíce z celého příběhu. 

Vše do sebe dokonale zapadne, poslední střípky do skládačky se nám doplní a my máme konečně ucelený obrázek o tom, co se stalo mezi Holderem a Sky, mezi Deanem a Hope. A co se stalo s Les. 
Ztracená naděje je príma. Někdo si Holdera nejspíš zamiluje ještě víc. Já ho mám ráda pořád stejně. Dávám knížce 4 hvězdičky a doufám, že autorka napíše nějakou další srdcervoucí sérii :)