Život desetileté Melanie a další zhruba dvacítky dětí se sestává v podstatě pouze z vyučování a dnů strávených v cele vojenské základny izolované od okolního světa. Melanie je geniální, miluje staré řecké báje a její nejoblíbenější učitelkou je slečna Justineauová, která dětem ráda vypráví příběhy. Život na zemi se v posledních dvou dekádách značně proměnil. Většinu území osidlují hladovci, zombíci, jejichž chování je determinováno houbou, jež zcela stravuje lidský mozek a vyvolává neovladatelný hlad po lidském mase, a vetešáci, lidé žijící na divoko, rabující lovci hladovců a žoldáci bez svědomí. Jednoho dne je vojenská základna napadena a několika lidem se podaří uniknout. Nesourodá skupinka složená ze dvou vojáků, učitelky, lékařky a pokusného subjektu číslo jedna jménem Melanie se rozhodne putovat do Majáku, posledního místa v Británii uchráněného od nákazy. Podaří se jim projít zpustošenou krajinou plnou hladovců bez úhony?
Melanie vypadá jako každá jiná desetiletá holčička. Její dětství však sotva může být podivnější. Žije v malinkaté cele, bez jediného rozptýlení a když se má vydat na vyučování, dva cvičení vojáci ji připoutají ke kolečkovému křeslu, aby se nemohla ani hnout. Jednou za čas absolvuje pálivou desinfekční sprchu a její jídelníček je složen z občasné misky plné červů. Melanie je testovací subjekt ve studii zabývající se odlišností těchto dětí od ostatní populace. Holčičku občas napadlo, proč nemá rodiče, jako většina dětí v příbězích slečny Justineauové, ale nikdy nepřemýšlela o tom, kým vlastně je. Až do chvíle, kdy instinkty přemohly vše, na co byla do té chvíle zvyklá.
Kompletní recenzi si můžete přečíst zde.
Za recenzní výtisk děkuji serveru cbdb.cz a nakladatelství HOST.
Strašně mě přitahuje název téhle knížky a její anotace, což se mi už dlouho nestalo, většinou vybírám podle autora v poslední době. :D :)
OdpovědětVymazatNo vidíš to! :)
VymazatV tomhle případě rozhodně neuděláš chybu, když uděláš výjimku :) Za mě jedna z nejlepších knih letošního roku :)
Tohle je tak strašně skvělá recenze! Poslední dobou mám pocit, že dokážeš přesně pojmenovat všechny pocity, které se mě jen zběsile honí hlavou. Máš naprostou pravdu, tahle kniha je výjimečná a nejvíc ze všeho jsem si na ní zamilovala její postavy. Asi právě pro to, co jsi vypsala v posledním odstavci (to mě skoro až dojalo - nejsem nějaká rozněžněná? :D )
OdpovědětVymazatTahle kniha si zaslouží mnohem víc pozornosti, je tak výjimečná. A ten konec, dlouho jsem nezažila, že by byl tak skvěle zvolený a zpracovaný. Jedním slovem - skvělé.
Děkuju moc :) ♥
VymazatTo mám velkou radost :) Jsem ráda, když se mi povede vystihnout něco, co necítím jen já :)
Asi jo :D Ale já evidentně taky, když jsem to sepsala :D
Rozhodně! Naštěstí, že kolem ní byl celkem humbuk díky tomu, že vyšla na Velký knižní čtvrtek, tak věřím, že se dostala k hodně lidem :)
NEJLEPŠÍ!
Pitva mozkovych tkani? Ou, dobre :D Knizka me vazne dost laka a jak pise Ivet, ta recenze je paradni, uplne jsem ji zhltla a strasne se mi libi trn posledni odstavec s prirovnavanim vlastnosti, i kdyz verim, ze pro nekoho, kdo to cetl, to musi byt keste lepsi :) Mas pravdu, kdyz jde clovek do neceho takoveho, musi ale prijit s originalni zapletkou a obdivuju kazdeho, komu se to povede a tenhle kousek si nenecham ujit :)
OdpovědětVymazatJop :D A to je ještě fakt čajíček :D
VymazatDěkuju ♥
Rozhodně nenechávej. Opravdu jedno z nejmilejších překvapení roku :)