Knihy psané v dopisech, mailech, vzkazech na ledničce, či tweetech, to je moje. Dobře se mi čtou a ani tahle nebyla výjimkou. Trvalo mi sotva pár desítek minut, než jsem ji zhltla od začátku do konce. A skoro celou dobu jsem měla na tváři úsměv od ucha k uchu. Na romantiku si poslední dobou moc nepotrpím, alespoň ne na romantiku, jak si ji představují YA autoři. Teresa však dokázala opět probudit moji chuť číst podobně laděné knížky. Svým nevtíravým způsobem popisuje rozvíjející se vztah dvou úplně cizích lidí a dokonale mě odzbrojuje spoustou odkazů na mé oblíbené seriály.
Je možné si s někým vytvořit silné emocionální pouto pouze na základě zpráv o 140 znacích? A je něco takového bezpečné? A rozumné? Skeptičtí pesimisté si mohou říkat co chtějí, ale pro Abby a Marka se chvíle založení Abbyina Twitter účtu stala osudovou. Nebo by se slušelo říci spíš osudnou?
Slovní výměny mezi Abby a Markem jsou vtipné, svižné a jako třešnička, nebo spíš celá sklenice třešniček na dortu je obrovská spousta narážek, které pochopí jen opravdoví fanoušci obrovského množství seriálů a jiných popkulturních záležitostí. Pokud víte jak se jmenuje pes, kterého měla Veronica Mars nebo kolik času už uplynulo od vysílání první řady Survivora, je pro vás tato kniha absolutní must-have. Čtení si ale užijou i všichni, kdo mají rádi obyčejné, pohádkové, romantické příběhy. Teresa se přes moderní pojetí seznamovací fáze vztahu vrací ke kořenům romantické literatury. Bavila mě dynamika a chemie mezi hlavními postavami, nenásilné pokusy o flirtování, vtip a to, že nepřestali být sami sebou....nebo snad ano?
Líbilo se mi, že Abby nikdy nerezignovala na svůj humor a Mark se jí stal múzou a zároveň zpovědníkem. Znáte to. Anonymita internetu člověku dovolí být mnohem otevřenější a upřímnější, a vyzradí tak tajemnému cizinci mnohem víc, než by si kdy troufl říct mezi přáteli z reálného světa. Naopak je tu samozřejmě riziko, že každý může být kým chce a často svou pravou totožnost poměrně zdařile tajit.
Vím, že se to nemá, ale vždycky jsem to dělala a vždycky budu - srovnávat knihy daného žánru mezi sebou. Právě díky tomu můžu Goodnight Tweetheart bez výčitek doporučit všem, komu se líbilo Glattauerovo Dobrý proti severáku. Roli náhody, tajemno, okamžité souznění, snahu o udržení anonymity a naopak pokusy o odhalení, to všechno a mnohem víc najdete v obou zmiňovaných knihách.
Goodnight Tweetheart je sladká, odlehčená, milá, nekomplikovaná jednohubka, která má co nabídnout nejen seriálovým fanouškům, ale i obyčejným smrtelníkům. Dobře se čte, přečtená procenta doslova naskakují před očima a na konci jen litujete, že to bylo tak krátké. Možná ukápne i nějaká ta slzička, zcela určitě ze rtů unikne i nějaké to uchichtnutí, stoprocentně se pousmějete nad fotkami, které si hlavní protagonisté vyměňují a možná si budete muset nechat amputovat palce, které budete mít ze samého fandění Abby a Markovi celé zmodralé. Od knížek podobného ražení nečekáme žádnou hlubokou filozofickou myšlenku o smyslu života a významu vesmíru. To však vůbec neznamená, že se nemůže stát nezapomenutelnou a že se k ní jednoho dne nebudete chtít vrátit. Alespoň já to určitě plánuju, protože mě tohle překvapivě útlé dílko pohladilo po duši, hlavní postavy nemusely být přehnaně zajímavé, abych si je oblíbila a prostě to bylo celé takové hrozně milé.
94 %
"Twitter is the perpetual cocktail party where everyone is talking at once but nobody is saying anything.""Abby_Donovan: I bet you were one of those uber-cool teachers like Mr.Chip, weren't you?
MarkBaynard: I was more like Mr.Kotter or that guy from GLEE who looks like the love child of Orlando Bloom & Justin Timberlake.
Abby_Donovan: Your female students were probably writing "I love you" on their eyelids and listening to "Don't Stand So Close to Me" on their Walkmans.
[...]
Abby_Donovan: Goodnight Mr.Schuester
MarkBaynard: Goodnight Miss Pillsbury
Abby_Donovan: Goodnight Puck
MarkBaynard: Goodnight Rachel
Abby_Donovan: Goodnight Kurt
MarkBaynard: Goodnight Quinn
Abby_Donovan: Goodnight Finn
MarkBaynard: Goodnight Sue Sylvester, you heartless but oddly sexy beast
Abby_Donovan: Goodnight Artie
MarkBaynard: Goodnight Tweetheart..."
"Abby_Donovan: Heathcliff was a misogynistic asshole.
MarkBaynard: Could you explain that to my Lit 101 class? I hate to see all those impressionable young females swoowing over him like he's Edward Cullen.
Abby_Donovan: I've always been Team Jacob myself. And Team Mr Rochester."
Jee, paráda, skvělá recenze, opravdu mě to hrozně láká, i když se číst v angličtině bojím, aby mi něco neuniklo, tohle by mohl být fajn začátek :) Narážky na filmy a seriály miluju, díky za tip :)
OdpovědětVymazatDěkuji :) Neboj se :) Minimálně ty rozhovory jsou psané vážně lehkou angličtinou. Ty části mezitím už jsou trochu problematičtější, tam jsem měla kolikrát trochu potíže i já a já jsem zvyklá v angličtině číst, ale není to nic, co by se nedalo s trochou snahy a domýšlení zvládnout :) Navíc ty rozhovory jsou beztak nejpodstatnější :)
VymazatNemáš zač :) Snad se ti zalíbí, pokud se k ní odhodláš, i když bych pro začátek možná přece jen doporučila něco snazšího :)