Losing it - Cora Carmac

Bliss studuje herectví. Má ztřeštěnou kamarádku Kelsey a úžasně pozorného kamaráda Cadea. Její život jde poslední čtyři roky přesně podle jejích představ, až na to, že je ve svých dvaadvaceti poslední panna v širém okolí. Její potřeba mít nad vším absolutní kontrolu a vše rozebírat svým analytickým mozkem jí brání v jakémkoli impulzivním jednání. Zato Kelsey je impulzivní až dost a rozhodne, že její kamarádka ten večer přijde o panenství a basta. Bliss si má prožít vztah na jednu noc a konečně se zbavit břemene, které jí vlastně tolik netrápí. Taková rychlovka však může nabrat zcela nečekaný směr.

Už když jsem knížku spatřila ve videích zahraničních booktuberů, okamžitě se zařadila na můj seznam musím-si-přečíst-nejlépe-hned. Jasně, podle anotace si člověk řekne, jak neskutečné klišé to asi bude, ale já tyhle oddechové romantické knížky mám vážně ráda. Bliss je poměrně sympatická hrdinka, o které se ale prakticky vůbec nic nedozvíme, až na to, jak silně dokáže prožívat emoce a také se toho hodně dozvíme o jejím nadechování, vydechování, mravenčení a podobných tělesných pochodech. Její rodina i její vzhled jsou absolutně velkou neznámou, ale to vůbec nevadí. Garrick je pak prototypem romantického hrdiny z pohádek. Chyběl mu snad jen ten bílý kůň. Na mě byl možná až příliš přeslazený, ale to asi záleží na vkusu. Kdo mě však zaujal, byl Cade, kamarád Bliss. Kluk, který vždy přesně ví, co má říct a co Bliss v daný okamžik potřebuje slyšet. I ztřeštěná Kelsey mi padla do noty, i když její chování bych si občas asi nenechala tak snadno líbit. Jsem neskutečně ráda, že další díly volně navazující série budou vyprávět právě o těchto dvou, více než zajímavých vedlejších postavách.
Tato jednohubka je psána typicky vtipným stylem new adult knížek. Hláška víceméně střídá hlášku a vy se jen spokojené culíte a čtete a čtete. Někdy jsou ty vtípky trošku křečovité, ale většinou to autorce rádi odpustíte.  Vypíchnout rozhodně musím slovní zásobu a pestrou škálu přirovnání a vzletných obratů. Za příjemný zážitek ze čtení může pravděpodobně i český překlad, který se dle mého názoru mimořádně povedl. 

Losing it se nejspíš do slavné literární historie nezapíše. Nedovedu si však představit, že by se kniha dala přečíst jinak, než jedním dechem. Děj neskutečně hladce plyne a ačkoli postavy prožijí několik měsíců, vy s nimi strávíte pouze pár hodin a nakonec se vám po nich začne stýskat ještě dříve, než je opustíte. 
Příběh vypráví o zakázané lásce, přátelství, popírání i umění vložit vlastní prožitky do profesního života. 
S touto krátkou oddechovkou rozhodně nešlápnete vedle, pokud ve vás dřímá velká romantická duše a máte chuť na příběh, který přečtete během jednoho příjemného odpoledne, ale přitom vám postavy i jejich osudy zůstanou ležet v hlavě ještě dlouho poté a přirostou vám k srdci. 
Mockrát ohrané téma autorka uchopila a pouze pomocí slov vybudovala něco krásného a milého. Dovolila nám nahlédnout do zákulisí vášnivých příběhů, které již byly napsány před mnoha lety i za oponu těch současných. Prožitky postav jsou tak skutečné (někdy až absurdně přemrštěné, že vás ze sladkosti některých scén možná začnou bolet zuby), protože i takový příběh může napsat sám život (v nějaké umírněnější verzi). 
Kniha je však neuvěřitelně čtivá, nenacházejí se v ní žádná hluchá místa, ani zbytečné a nudné postavy. Sama jsem na její přečtení potřebovala jen několik málo hodin a musím upřímně říct, že těch hodin ani v nejmenším nelituji, protože jsem si je náramně užila.

Za poskytnutí reading copy bych ráda touto cestou mnohokrát poděkovala nakladatelství Jota.

V českém překladu si budete Losing it moci vychutnat i vy už 26.11.

"Co máš zase za problém?" zeptala jsem se.Obrátila oči v sloup a já si připadala jako děcko. Nesnášela jsem to, ale toto se mi stávalo prakticky pokaždé, když se řeč stočila na sex.Kelsey prohlásila: "Zlato, právě teď vypadáš jako něčí roztomilá sestřička. Žádnej kluk nemá chuť někomu přefiknout sestřičku. A u těch kteří mají, není o co stát.Jo, úplné děcko. "Máš recht."

"Jak se má vaše kočka?""Jaká kočka? Á! Moje kočka. Ta kočka...ta je moje. No, ona je..."Říkala jsem, že je to ona, ne?  Nevymýšlela jsem si, že mám kocoura...?"Ona...je jí dobře. Mňouká a přede a dělá všechny ty kočičí věci."