Účastním se projektu/meme/čehosi s názvem Top týdne. Původním autorem je Luu
Úkolem je sestavit 52 žebříčků o 10 položkách na nejrůznější témata. Je to zamýšleno tak, že po celý rok budete každý týden přidávat jeden žebříček (52 týdnů = 52 žebříčků = jeden rok)
Téma číslo 24 zní
NEJDEPRESIVNĚJŠÍ KNIHY
1) Harry Potter a Relikvie smrti - J.K. Rowling
Nejdepresivnější ani ne tak kvůli ději (i když...), ale hlavně kvůli tomu, že prostě končí HP. Když s někým trávíte spoustu let a pak víte, že už spolu nezažijete něco nového, to je prostě na pořádnou depku!
2) Bouře mečů - G.R.R. Martin
Nejzábavnější, nejakčnější a nejšílenější díl Písně ledu a ohně.
3) Šampion - Marie Lu
Depka konec jak vyšitý
4) Říkali mi Leni Zdeňka Bezděková
5) My děti ze stanice zoo - Christiane F.
Drogy zničily život nejednou člověku. Tato kniha je mrazivým svědectvím toho, co ty mrchy dokážou
6) Síla vzdoru - Suzanne Collins
Hodně lidí tam trpělo. A já s nimi
7) Návrat z temnoty - Liz Coley
Nejvíc mě na tom deprimovalo, že ta choroba je skutečná.
8) Zelená míle - Stephen King
9) Misery - Stephen King
10) Treblinka, slovo jak z dětské říkanky - Richard Glazar
Skutečné příběhy jsou vždy tak nějak nejdepresivnější
Četla jsem jen Sílu vzdoru a to doopravdy byla děsná kniha. :D Takovou depresi jsem snad v životě neměla. Pak bych za depresivní ještě označila V šedých tónech, četla jsem ji nedávno a fakt mě dostala.
OdpovědětVymazatV šedých tónech jsem si teď v srpnu koupila :), protože jsem na ni slyšela pozitivní ohlasy. Tedy pozitivní ve smyslu, že je to silná kniha, která tě zasáhne. Skutečné příběhy jsou prostě bolestivější, ale je dobré si připomínat i špatné věci, aby se už nikdy nestaly
VymazatHodne zajimave knihy, spoustu z nich bych si rada precetla :)
OdpovědětVymazatPřečti, ale varování před depkou bylo uděleno :D Nicméně jsou skvělé!
VymazatS Harrym, Sílou vzdoru, Děti ze stanice a Zelená míle souhlasím. Zbytek jsmo nečetla, ale zaujalo mě, jinak všechny knihy o válce a násilí jsoi depresivní
OdpovědětVymazat:)
VymazatJsou. Však ještě aby nebyly. Ale jak jsem už psala výše, je dobré si tyto události připomínat, jakožto varování a prevenci do budoucna...