Vteřinu poté - William R. Forstchen

Vteřinu poté je katastrofická, či spíše postkatastrofická kniha. Odehrává se v USA, kde je konzumní způsob života snad ještě znatelnější než u nás. No však také, kdo by se obešel bez kabelovky, klimatizace, mobilu či počítače? Málokdo. Ale v této knize se obyvatelé Ameriky ztrátě tohoto pohodlí nevyhnou. Svět zasáhne EMP, neboli elektromagnetická bomba, která zcela vyřadí z provozu veškerá elektrická a elektronická zařízení. Nejprve si z toho nikdo nic nedělá, ale tento stav bezstarostnosti trvá velice krátce (sotva pár hodin). Postupně si všichni začnou uvědomovat, jak citelně ovlivňuje elektřina jejich život. 
Hlavní postavou je John Matherson a jeho rodina. Dcery Elizabeth a Jennifer a jeho tchýně Jenn. Z Johna Mathersona patriotismus přímo čiší. Je to ideál občana maloměsta. Bývalý voják, nyní vážený profesor a skvělý otec. Ameriku miluje skoro stejně jako své dcery. 
Netrvá dlouho a městečkem se začne šířit panika. Všichni si uvědomí, že nejde jen o obyčejný výpadek proudu, ale že tento nemilý stav se může značně protáhnout. Začnou schraňovat zásoby a někteří dokonce rabovat. John má hlavně starost o to, aby měl dost inzulinu pro svou dceru Jennifer, která má diabetes. Ale kde takový inzulin skladovat, když nemáte funkční ledničku? 
Co se také asi stane, pokud tisíce lidí najednou přestanou mít možnost se každý den vykoupat a pořádně najíst? Začnou se šířit choroby, hlad a agrese. John je jednou z hlavních postav města a tak nikoho nepřekvapí, že se ocitne v čele a stará se o nejrůznější záležitosti týkající se správy města v době výpadku. Jako by neměl i tak dost starostí se svou rodinou.
Vtřeinu poté bylo fajn. Pokud odhlédnete od neustálých vlastenecko-náboženských prupovídek typu "Bůh žehnej Americe!", které jsou snad na každé páté stránce, je celé vyprávění postaveno celkem čtivě. 
Přišlo mi až neuvěřitelné, jak rychle společnost sklouzla k šílenství a anarchii. Vážně šíleně rychle. A neuvěřitelně se situace vyostřila (zbraně). V Americe má vážně každý ve skříni několik pistolí a aspoň jednu brokovnici? 
Vteřinu poté není vůbec špatná knížka. Navíc se ústřední motiv zdá jako hrozba celkem reálná, což jen dodává knize na děsuplnosti. Sama nevím, jak dlouho bych dokázala vydržet bez proudu. Neuvědomujeme si to, ale elektřina nás provází skutečně na každém kroku. 
Knížku jsem si pořídila na veletrhu Svět knihy a nelituji. Doporučuji každému, kdo se stejně jako já neobejde bez elektrického proudu :)
Čtení to bylo příjemné. 
3 hvězdičky