O překládání s překladatelem - Michael Alexa

Pamatujete si ještě na můj projekt o překládání s překladatelem?  Stále mám v zásobě pár zajímavých rozhovorů a nyní jsem se rozhodla s vámi zase o jeden podělit. Člověk by nevěřil, jak ohromné množství času uplynulo od toho posledního, ale je to tak. Tentokrát se s námi o své zkušenosti podělil "nováček" Michael Alexa.

Medailonek překladatele:

MA (nar. 1989) je doktorandem oboru polská literatura na FF MU v Brně, žije v Praze. Věnuje se překládání z polštiny a okrajově i literární publicistice. Naposledy publikoval výbor z básní Adama Zagajewského jménem Neviditelné věci (Protimluv 2015). 

Jak dlouho se zabýváte profesionálním překládáním?

3 roky.

Co vás na vaší práci nejvíce baví?

Je to často slušně placená, pohodlná, příjemná a vážená práce s materiálem, který každý čtenář jednoduše miluje.

Co je pro vás hlavním faktorem při rozhodování, zda knihu přeložíte, nebo ne? Je vůbec takové rozhodnutí ve vašich rukou?

Sazba a termín.

Jak probíhá přidělování knih k překladu? Můžete nakladatelství sám/sama navrhnout knihu k vydání, nebo vám je vždy prostě nabídnut určitý titul a poraďte si s ním?

Obojí je samozřejmě možné, druhá varianta je, řekl bych, častější.

Jste nějak žánrově vyhraněn/a? Je pro překladatele žánr při práci směrodatný?

Upřednostňuji beletrii před nonfiction, ale nebráním se ani tomu. Rád překládám poezii.

Konzistentnost překladu je pro čtenáře poměrně důležitá. Jakmile začnete překládat jistého autora, máte na něj u daného vydavatelství víceméně monopol?

Nedokážu odpovědět.

Jak dlouho vám trvá přeložit průměrně rozsáhlou knihu (řekněme 300 stran)? Kolikrát ji během překládání přečtete? Vracíte se ke "svým" knihám po vydání, třeba i po několika letech?

To je různé. 300 stran se dá přeložit (dokonce i dobře) třebas za týden, rozhodně bych to ale nikomu nepřál. Záleží na stylu, na obsahu, samozřejmě na žánru… Během překládání knihu „přečtu“ alespoň třikrát (během překládání, po překládání a při sazbě vždycky, často i před samotným překládáním).

Máte i vlastní spisovatelskou zkušenost, případně toužil/a jste někdy po napsání vlastní knihy?

Ne.

Konzultujete nějakým způsobem překlad přímo s autorem, případně odborníky na danou problematiku, nebo se spíš spoléháte na vlastní rešerši na internetu a vlastní znalosti a zkušenosti?

Síť konzultantů je pro každého překladatele neocenitelná, stejně jako internet. Překládám z polštiny a „polský internet“ je relativně bohatý, čili tam lze najít leccos.

Čtete ve volném čase literaturu v češtině, nebo preferujete originální znění? Dokážete si ještě užít knihy jako obyčejný čtenář, nikoli jako profesionál? Jak hodnotíte současnou úroveň překladů do češtiny?

Pro překladatele je snadné se rychle zorientovat, jaké kvality daný překlad je (i podle překladatele, nakladatelství, ale i redaktora…). Jednoznačně preferuji četbu v kvalitním překladu do češtiny. V originále čtu spíš v těch případech, kdy není zbytí.

Děláte záslužnou práci, ale jelikož je vaše jméno skryto až uvnitř knihy (a neskví se na obálce), čtenáři úsilí překladatele tolik neřeší (případně ho řeší jen v momentě, kdy je něco špatně). Jak se vyrovnáváte s "prací v anonymitě"? Nepřijde vám to trochu líto?

Jakkoli je úloha překladatele vzhledem k přijetí knihy v cílovém jazyce naprosto klíčová a je to záslužná a vůbec neocenitelná práce, je v pořádku, že je překladatel vidět méně než samotný autor. Anonymita mi tedy nevadí ani za mák, přehlížení pochopitelně ano. Problematičtější mi připadá postavení nakladatelských i časopiseckých redaktorů, kteří jsou vidět ještě méně, mají podstatně menší prestiž a jsou podstatně hůř placeni.

Máte mezi svými překlady nějakou oblíbenou knihu a naopak existuje nějaký titul, se kterým jste bojoval/a?

Všechny mám rád a se všemi jsem bojoval. Nikdy nezapomenu na vůbec první knihu, kterou jsem překládal, tedy Punk a reggae v Babylonu, který vydalo pražské nakladatelství Smršť. Je to kniha rozhovorů s frontmanem řady polských alternativních kapel Robertem Brylewským, která „z rubové strany“ popisuje společenskou náladu na konci socialismu a začátku kapitalismu. Je to senzační kniha, na které jsem se toho spoustu naučil a taky – snad to mohu říct – při práci navázal nová přátelství. Důležitý je pro mě rovněž výbor Neviditelné věci z básní Adama Zagajewského, v současnosti asi nejznámějšího polského básníka, který jsem si od začátku vymyslel, „vysnil“, nabídl nakladatelství Protimluv a ono to klaplo.

Spisovatelé nebo herci mají své vzory, máte mezi překladateli někoho, koho obdivujete a k jehož práci vzhlížíte s úctou?

Takových autorů je celá řada, z mé jazykové oblasti musím jmenovat legendy Václava Buriana, Helenu Stachovou a Vlastu Dvořáčkovou.

Máte na svou práci určený časový rámec? Jsou v dnešní době lhůty na překlad šibeniční, nebo máte víceméně volnou ruku?

S opravdu drastickým termínem jsem se setkal pouze jedenkrát, a bylo to tím bolestnější, že kniha byla redigována jen zběžně (byla to spíš taková „trochu lepší“ korektura). I tak se to, myslím, celkem povedlo, a navíc, řekl bych, „bez ostudy“. Knihu ani nakladatelství neprozradím.

Máte nějaký způsob jak zůstávat v obraze, co se týče jazykových i jiných trendů, aktuálních odkazů a podobně? Často se u čtení setkávám s tím, že je mi jasné, co bylo v knize napsáno v originále, ale překladatel zřejmě daný idiom, frázi, seriál či cokoli dalšího neznal a krkolomný překlad úplně bije do očí.

Inu, neustále dbát o svoji znalost výchozího jazyka i své mateřštiny a ověřovat vše, co není nabíledni…

Máte nějaký rituál spojený se svou prací?

Překládám výhradně hladový. Próza se mi překládá lépe ve dne a poezie v noci. Často si nechávám překlad (především poezie) přečíst (buď profesionálem, nebo čtu sám na diktafon). Zejména při překladu poezie je to neocenitelné.

Máta na pana překladatele nějakou otázku? Nebojte se a ptejte se v komentářích. Pokusím se vám zajistit odpověď.

Prošvihli jste nějaký díl? Všechny rozhovory najdete v následujícím seznamu.

Renata Heitelová

Ondřej Duha

Lenka Kapsová

Zuzana Ľalíková
Romana Bičíková 

Jan Kozák
Jana Jašová
Vanda Senko Ohnisková
Kateřina Krištůfková

Původní článek, kvůli kterému série rozhovorů vznikla.