Book haul - září a říjen 2016

Můj book haul za poslední dva měsíce je naprosto ohromující. Sama jsem zírala, když jsem všechny přírůstky shromáždila na jednu hromadu, která se tyčila do tak úctyhodných výšin, až jsem měla strach, že mě úplně zavalí.

Z tohohle nadělení obviňuji dvě věci. Své narozeniny a nelidsky nabité podzimní ediční plány nakladatelství. Já za to nemůžu. Fakt ne.
Naštěstí mi byly přislíbeny nové poličky do stávající knihovny, tak všechny nové knížky možná budu mít i kam naskládat, ale není vyloučeno, že bych možná měla začít vymýšlet, kam ve svém pokoji umístit další, úplně novou knihovnu. 

Ursula Poznanski je moje oblíbenkyně. Její kniha Pět se mi moc líbila hlavně proto, že miluji geocaching a toto téma mi na detektivku připadalo naprosto geniální. Když jsem zjistila, že pokračování pojednává o facebooku, minimálně jednu zakoupenou kopii v ČR měla spisovatelka zajištěnou. Čekala jsem zhruba rok, než jsem Slepé ptáky konečně držela v rukou. Bohužel jsou až o třídu horší než předchozí díl, ale to tak u druhých dílů podle mě bývá. Věřím, že v následujícím díle se autorka zase vrátí do sedla a překvapí mě. Němý křik jsem dlouho obcházela obloukem, protože jsem si nemohla dovolit kupovat si knížky jen tak. Moje drahé kamarádky mi však k narozeninám věnovaly poukázku do Luxoru (znají mě no :)), tak jsem si ho spolu právě se Slepými ptáky mohla konečně pořídit. Miluji thrillery a tenhle vypadá obzvlášť skvěle. Lisa Gardner mě už několikrát přesvědčila, že je sice šíleně zvrhlá, ale zato geniální spisovatelka. Když se na facebooku Dobrých knih objevil výprodej poničených výtisků, jen tak pro klid duše jsem se podívala na nabídku (protože mě v podobných výprodejích málokdy něco zaujme) a nemohla jsem uvěřit svému štěstí, když jsem spatřila Neboj se za směšných asi padesát korun. Jenže! Knížku jsem si jela vyzvednout a už jsem ji nadšeně strkala do tašky, když jsem si řekla, že si přece jen zkontroluju, co je na ní špatně, že byla tak brutálně zlevněná. Na první pohled vypadala normálně. Když jsem však nalistovala až na konec, zjistila, jsem, že stránka, na které je ještě text je přilepena na zadní desky. Tato stránka navíc končila v půlce věty. Upozornila jsem na to prodavačku a ta mi ochotně přinesla další výtisk. Jaké bylo moje překvapení, když jsem nakonec zjistila, že v prvním obdrženém výtisku nechyběla jen ta jedna nedokončená věta, ale dokonce sedmnáct stránek! Doporučuji si zakoupené knihy vždy kontrolovat. Minimálně v Dobrých knihách vám s nápravou vyhoví, pokud to bude v jejich možnostech. Druhý výtisk vypadá dobře, ale knihu jsem ještě nečetla, tak budu doufat, že je kompletní. U tohoto žánru by byly chybějící stránky obzvlášť k vzteku.

A proto skáču je kniha, o které se hodně mluvilo. Je to zpověď třináctiletého chlapce, který je cizincem ve vlastním těle. Je to krásná a jednoduchá příručka o autismu, která vám pomůže pochopit, jak se lidé s tímto onemocněním cítí.
Bez jablka je geniální sbírka blogových sloupků pojednávajících o stereotypech mezi muži a ženami. Pokud Miloše a Michelle ještě neznáte, doporučuji napravit, ať už přečtením knihy, nebo jejich blogu, protože na vtipnější a trefnější dvojku na internetu nenarazíte. 
Deník fejsbukové matky se v mé poště ocitl trochu nečekaně. Knihu jsem měla objednanou na recenzi někdy v červenci, ale jelikož ke mně nedoputovala, už jsem ji ani neočekávala. Ale zázraky se dějí a teď ji mám konečně doma. Uvidíme, zda to čekání za to stálo.

Díky tomu, že Ellen si nedobrovolně založila sbírku Stránek světa a výtisky této knihy z nejrůznějších zdrojů proudily do jejího vlastnictví, jeden mi věnovala (děkuju ♥) a já se teď mohu fascinovaně nořit do krásně vymyšleného světa, který je snem každého knihomola. No řekněte, nechtěli byste se podívat do města, kde jsou pouze samá knihkupectví? Konečný verdikt uvidíte v recenzi, kterou chystám, ale předesílám, že svět samotný je geniální, zato zpracování už pro mě bohužel značně pokulhává.
Dívka z 6E je úlovkem z Levných knih (ještě ji tam mají). Tak nějak podvědomě jsem tuto knihu chtěla, ale vůbec jsem netušila, že se jedná o erotický román. Ale co jsem tak pochopila, asi to nebude jen o sexu, ale půjde tam i o pěkně drsnou dějovou linku, kdy se hrdinka schovává před světem jen proto, že je posedlá vražděním. 
Kluka mého srdce jsem si odnesla z Humbooku, kde jsem ji vyhrála v kubulínském kvízu. Takže díky!

Tuhle čtveřici krásných knih mi věnoval můj dědeček k narozeninám. Vždy mu napíšu pár tipů na knihy, které bych si ráda přečetla. Nečekala jsem však, že mi koupí všechny, které jsem mu navrhla. Klub rváčů, Myslete na děti, Podle skutečného příběhu a Sůl moře. Jedna krásnější a silnější než druhá (aspoň se domnívám). Sůl moře jsem si pak na Humbooku mohla nechat podepsat od Ruty, protože V šedých tónech, které mám doma už podepsané mám, takže jsem si i já na festivalu YA literatury užila báječné stání ve frontě. Ale stálo to za to. Ruta je tak pozitivní a energií nabitý člověk, že to se jen tak nevidí. I po hodině v šíleném horku a v anaerobním prostředí se stále dokázala usmívat a kdyby ji o to fanoušci požádali, nejspíš by se pro ně i rozkrájela. 

Nejlepší americké krimipovídky mě pochopitelně mimo toho, že miluji krimi zlákaly faktem, že tuto antologii dal dohromady James Patterson. Sbírka rozhodně stojí za přečtení, ale je třeba si ji dávkovat a proložit jinou četbou, jinak povídku jako žánr nějakou dobu nebudete chtít ani vidět. Tak to je, a tak to bude mě zaujalo na facebooku Domina a když jsem zjistila, o čem to je, nemohla jsem odolat. Sice je to třetí díl již rozjeté série, ale to mě nezastavilo. Stalkeři pak vypadají jako kniha, ze které budu mít husí kůži a to já můžu.

Dostala jsem možnost dostat k recenzi Roštěnku a tu jsem nemohla promarnit. Víte, že tahle série je moje ultimátní guilty pleasure a stále si drží mé plné hodnocení, ačkoli objektivně nějaké mouchy samozřejmě má. Okouzlující styl Alice Clayton mě však drží v šachu a já nemohu jinak, než se k této sérii neustále vracet.
V žádném haulu nemůže chybět nová kniha Jamese Pattersona. Ani tentokrát mě tento můj oblíbenec nezklamal a ačkoli jde opět o navazující díl série, jejíž předchozí část jsem nečetla, knihu jsem si neskutečně užila. Druhé líbánky byly senzační. 
Strážní andělé byli mým prvním setkáním s knižním nemocničním prostředím. Jaké bylo mé zklamání, když zde byla nemocnice jen nevýznamným pozadím pro události diametrálně odlišné. Hlavní zápletka odehrávající se ke konci příběhu je navíc vyzrazena už v anotaci a celkově jsem byla spíše smutná, jak to se čtením Strážných andělů dopadlo. 

Všude kolem černý les je dalším narozeninovým dárkem a to od mé nejlepší kamarádky, která už taky ví, čím mi udělat největší radost. Po tomto thrilleru slintám už bůhví jak dlouho a tak se nemohu dočkat, až zase napětím přestanu dýchat. 
Věčné mládí pro mě bylo jednoznačně největším zklamáním tohoto roku. Anotace slibuje vtipný příběh o boji proti stárnutí, ale dostane se vám podivné litanie o plastikách a nevěře. 
Všemi dary obdarovaná je jedním z hitů Velkého knižního čtvrtka a svou anotací mi připomíná (vzdáleně) můj oblíbený CHERUB, takže očekávání jsou vysoká.
Polednice je velmi zdařilá detektivka z českého prostředí. Opět jde již o druhý díl série, který jsem si přečetla, aniž bych věděla, že "něco bylo" již předtím, ale i tak pro mě bylo čtení příjemné a srozumitelné a neměla jsem pocit, že jsem o něco přišla. Po předchozích knihách tohoto autora se však rozhodně podívám.

A to je za poslední dva měsíce vše. Úctyhodné číslo dvaceti tří nových kousků trochu kalí skutečnost, že jsem opět nedodržela svůj úmysl vše nové pěkně okamžitě přečíst. Statečně na tom však pracuji a deset z nich jsem již zdolala. Recenze, které již vyšly najdete vždy schované jako odkazy v názvech knih v tomto článku. Valnou většinu jsem dostala buď jako dárek, nebo v rámci spoluprací (za každou z nich bych ráda poděkovala), ale já nedělám rozdíly mezi "svou četbou" a recenzními výtisky, jak se poslední dobou někteří blogeři snaží naznačit. Na recenze si vybírám knihy, které bych tak jako tak četla a odmítám se za tuto vzácnou možnost se ke knihám dostat jakožto recenzent, která se mi díky blogování naskytla, cítit provinile. 

Jaké knihy jste za poslední dobu ukořistili vy? Jak se udržujete v obraze ohledně titulů, které nově vychází? Také vás vaši známí v rámci vašich narozenin a dalších svátečních dnů zásobují četbou?