Článková výzva 1 - Hodnocení knih

Článková výzva 1

Podělte se o vaše kritéria hodnocení knih

Aby se mi kniha opravdu zalíbila, tak je důležitých aspektů celkem požehnaně. Na druhou stranu asi nepatřím k těm nejnáročnějším čtenářům. Většině přečtených knih dávám vysoké hodnocení (asi jednou jsem dala dvě hvězdičky, většinou dávám tři a více) a věřím, že je to dáno tím, že si knihy vybírám pečlivě a při výběru mívám šťastnou ruku. Prostě a jednoduše, kdyby se mi kniha nelíbila natolik, že bych jí ve finále dala méně než dvě hvězdičky, tak je pravděpodobné, že ji ani nedočtu, tudíž nebudu hodnotit. Na světě je příliš mnoho dobrých knih na to, abych se zdržovala s knihami, které se mi nelíbí a dočtu je s odporem.

Opravdu důležití jsou pro mě sympatičtí, nebo aspoň snesitelní hlavní hrdinové. Jak nemůžu ať už z jakéhokoli důvodu vystát hlavní postavu, je to problém. Pak na ni házím špínu kde můžu, ačkoli se mi třeba jinak kniha líbí (Nástroje smrti, Shatter me). Nemusím se s hrdiny ztotožnit, ale nesnáším, když se chovají iracionálně a je hned jasné, že z toho později bude průšvih.

Nový a neokoukaný příběh je určitě výhodou, protože kdo by chtěl stále dokola číst o malé drobné slečně, která si neuvědomovala, jak je krásná a výjimečná a sbalila nejkrásnějšího kluka ze školy, nebo o neohrožené samotářce, která je zcela náhodou hrozně pohledná a navíc silná, moudrá a sarkasticky vtipná? Nějaké to nadpřirozeno mám ráda, ale nesmí to vyznít směšně. Když už chcete do knihy nacpat kouzla, mimozemšťany nebo obrovské zpívající květiny, zasaďte je do světa, kam zapadnou a budou tam dávat smysl.

Styl vyprávění. Nezáleží mi na tom, zda je příběh psán v první osobě, nebo jak, pokud nám autor přináší příběh čtivou a hlavně příjemnou formou. U zahraničních knih dělá hodně překlad, takže já tleskám dobrým překladatelům, jako jsou pánové Medek nebo Kantůrek, protože to jsou moji velcí hrdinové a já je obdivuji.  Dokázali totiž nemožné a vytvořili příběh stejně skvělý jako originál. Nemuseli světy vymyslet kompletně sami, ale přijít se jmény jako Havraspár, Muchlorohý Chropotal nebo Smrť a Otec prasátek to chce už nějakou fantazii.

Nehodnotím knihy podle obálky, ale jistě mě potěší, když je kniha pěkná i navenek, nebo se obrázek na přebalu dokonce hodí ke knize samotné. Příjemný bonus pak je, když nakladatelství v půlce série nezmění obálku. Ale to už není předmětem tohoto příspěvku.

Také moje hodnocení knih bohužel hodně závisí na momentální náladě. Někdy jsem obzvláště tolerantní a jindy zase přehnaně kritická. Neštěstí je, když přečtu vážně úžasnou a boží knihu a následuje kniha o které jsem měla velké očekávání, ale v kontrastu s předchozí peckou prostě nevynikne. Není to prostě vůči ní fér, ale to je život.

Tak to by byly asi ve zkratce okolnosti, které ovlivňují moje hodnocení knih. Co je nejdůležitější pro vás, abyste knihu zařadili mezi svoje oblíbené?